dnes je 3.7.2020

Input:

Řízení zásob a logistické řetězce

31.10.2019, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Úloha a funkce zásob v logistickém řetězci

Ing. Leo Tvrdoň, Ph.D., ALog., Ing. Jaroslav Bazala, Ph.D., ALog. a kolektiv autorů

Informácie platné podľa legislatívy v ČR!

Řízení zásob a logistické řetězce

Ing. Leo Tvrdoň, Ph.D., ALog., Ing. Jaroslav Bazala, Ph.D., ALog. a kolektiv autorů

Informácie platné podľa legislatívy v ČR!

Každý obor lidské činnosti se v určité fázi svého vývoje dostane do stavu, kdy definuje a co nejpřesněji vymezuje a proklamuje předmět svého zájmu. Nejinak je tomu i v oboru systémové logistiky. Předmětem systémové logistiky je tedy především logistický řetězec. Logistický řetězec jako terminus technicus je tedy to, co logistika zkoumá, analyzuje, optimalizuje, řídí. Smyslem všech těchto činností je dosažení optimální úrovně služeb zákazníkům při minimalizaci logistických nákladů. Jinak řečeno jde o to, získat konkurenční výhodu na přesyceném trhu zákazníka, a to cestou poskytování výhodnějšího zákaznického servisu. A protože se logistika stará o to, aby byl ten správný materiál spolu se správnými informacemi na správném místě a ve správný čas, je zřejmé, že celý logistický řetězec zahrnuje materiál – hmotný tok – a informace – informační tok.

Dlužno podotknout, že logistický řetězec není něco, co si „vymyslela” logistika na akademické půdě. Logistický řetězec tady byl, je a bude, a to od doby vzniku dělby práce ve společnosti a s tím vznikající specializace lidské činnosti. Tedy i například kovář ve 12. století musel řešit problematiku pořizování, skladování, výroby i služeb zákazníkům. Moderní doba a vývoj oboru pouze problém kodifikuje, vyhledává souvislosti a zákonitosti a snaží se cíleně o zvýšení produktivity.

Pojetí logistického řetězce ve výrobní firmě

Pro objasnění základní terminologie logistického řetězce použijeme příklad klasické výrobní firmy. Logistický řetězec je tedy posloupnost jednotlivých prvků, kterými prochází materiálový tok od dodavatele surovin až ke konečnému zákazníkovi. Graficky se nejčastěji znázorňuje následovně:

V tomto i v následujících schématech je symbolem trojúhelníku znázorněno místo akumulace materiálu – prakticky skladu – a to nezávisle na tom, z jakých příčin zde vzniká (obratová zásoba, pojistná zásoba, technologická zásoba atp. - viz dále). Plnými šipkami je znázorněn materiálový tok.

Ve smyslu předchozího textu je však znázorněný logistický řetězec poněkud neúplný. Je nutno v jeho znázornění vyjádřit i informační tok:

Vysvětlivka: HV - hotové výrobky

Na tomto znázornění stojí za povšimnutí orientace jednotlivých šipek. Informační tok se jeví jako protisměrný tok k toku materiálovému. Toto konstatování a „uvědomění” je jedním ze základních kamenů následných analytických úvah nad problematikou řízení zásob. Je zřejmé, že pokud šipky znázorňují tok, můžeme k toku vztáhnout čas nutný k jeho realizaci. Pakliže vše v praxi začíná informačním tokem „objednávka zákazníka” a následně končí realizací materiálového toku z distribučního skladu k zákazníkovi, pak celkový čas mezi těmito krajními činnostmi můžeme nazvat reakční dobou na požadavek zákazníka. A to je věc, kterou zákazník (coby nejdůležitější prvek celého definovaného logistického řetězce) velmi citlivě vnímá. V teorii, ale i v manažerské praxi se běžně setkáváme s pojmem „logistický cyklus”. Nejde o nic jiného než o uzavřený běh „šipek” informací a materiálového toku v našem schématu.

Firmu výrobního charakteru, jejíž logistický řetězec by byl vyčerpávajícím způsobem popsán výše uvedeným schématem, si lze v praxi jen těžko přestavit. Byla by to velmi jednoduchá firma s velice jednoduchým výrobním programem – tedy například soukromá dílna živnostníka vyrábějícího náhrdelníky ze skleněných kuliček. Logistický řetězec „tradiční” standardní zámečnické dílny je již podstatně složitější. Akumulační místa (sklady) se vyskytují uvnitř výroby, materiálový tok od dodavatele může přímo vstupovat do kterékoli části řetězce (nákup subdodávek), informační tok je „usměrňován” možnostmi použité informační technologie atd.

Příkladem může být schéma logistického řetězce středně velké firmy zabývající se výrobou kancelářského nábytku:

V uvedeném schématu logistického řetězce není podstatné na tomto místě detailně popisovat jednotlivé prvky, kvantifikovat jednotlivé toky či charakterizovat dodavatelské nebo zákaznické skupiny. Chceme pouze na příkladu ukázat, jak je možné vizualizovat logistický řetězec konkrétní firmy. V praxi je to první a zcela podstatný krok směrem k systémovému řízení zásob. Platí zde zlaté pravidlo, že co chceme řídit, to musíme měřit. A co musíme měřit, musíme nejprve deklarovat a popsat. Dobrým znakem tzv. logisticky řízené firmy je fakt, že nejen logistik firmy, ale i veškerý řídící management má v paměti (nejen v paměti počítače) pevně zapsáno celé schéma řetězce a že jednotlivé prvky a toky jsou jednotně popsány a pojmenovány.

Logistický řetězec a potažmo celá logistika nejsou věcí pouze klasické výrobní organizace. Respektujeme-li obecný princip, že přidaná hodnota obecného produktu vzniká i jinou činností než samotnou výrobou, pak lze definovat minimálně další dvě oblasti podnikání (chcete-li businessu), na nichž lze aplikovat teorii logistického řetězce:

  • činnost obchodních firem,

  • činnost firem poskytujících služby.

Pojetí logistického řetězce v obchodní organizaci

Pojetí logistického řetězce ve firmě koncipované opět do tradiční obchodní oblasti se od předešlého popisu liší pouze tím, že ve schématu řetězce postrádáme prvek klasické výroby. Je možná pouze otázka „filozofického” přístupu k některým konkrétním procesům v rámci řetězce, zda se jedná o výrobu či nikoli. Do jaké míry je například kompletace či balení a značení činností výrobní, nechť posoudí každý podnik a firma individuálně. Hranice mezi tradičně výrobní a tradičně obchodní firmou není z tohoto pohledu zcela zřetelná.

Příklad logistického řetězce obchodní organizace je patrný z následujícího schématu:

V praxi je i zde vše poněkud složitější. Struktura logistického řetězce velkých, často nadnárodních obchodních řetězců je velmi složitá a členitá. Jeho grafická vizualizace odráží celou distribuční strategii firmy, jejíž optimalizace (tedy správná šířka a hloubka distribučního kanálu) je to, co přináší obchodní firmě konkurenční výhodu.

Příklad takovéhoto strukturovaného logistického řetězce je uveden na následujícím schématu:

Pojetí logistického řetězce v oblasti služeb

Poslední, již dříve zmíněnou variantu (chcete-li typ) logistického řetězce můžeme obecně přiřadit k tzv. podnikům služeb. Převážná část materiálového toku v takovéto firmě totiž „nedorazí” až ke konečnému zákazníkovi, ale pouze na místo, které fyzicky zabezpečuje výkon specifické „nehmotné” služby. Můžeme tedy říci, že materiálový tok je většinově ukončen u tzv. interního zákazníka. Typickým příkladem může být například firma poskytující telekomunikační služby. Ústředny, kabely, rozvodné skříně…, to vše je dodáváno na správné místo a ve správný čas k interním organizačním jednotkám – střediskům montáže. Tento interní zákazník zabezpečí výkon služby konečnému zákazníkovi – k němu již fyzicky „doputuje” pouze koncové telefonní zařízení formou zápůjčky. Dále je zákazníkovi poskytována placená služba.

Jiným příkladem je zásobovací logistika velkých nemocnic. Chápeme-li jednotlivé primariáty, oddělení a ordinace jako interní zákazníky, pak i zde končí převážná část provozního nemocničního materiálu. Ke konečnému zákazníkovi – tedy k pacientovi – již směřuje jen zanedbatelná část hmotného toku – léky. Podstatné jsou služby léčení hrazené pojišťovnou.

V příkladech bychom mohli pokračovat dále: podniky státní správy, bankovní sektor, rozvodné závody atd.

Ve schématu lze logistický řetězec podniku služeb vyjádřit následovně:

I zde opět platí, že v praxi je vše složitější a strukturovanější. Tento typ logistického řetězce navíc může a nemusí obsahovat prvek výroby.

Všechny tři uvedené základní typy logistického řetězce však mají jedno společné: vždy jde o poskytování optimální úrovně služeb zákazníkovi při minimalizaci logistických nákladů. Vždy půjde o to, řídit zásoby v celém řetězci – a to integrálně, chcete-li komplexně. Řízení zásob rozepsané v dalších kapitolách nelze tedy zužovat nebo odděleně řešit pro oblast surovin, rozpra­cované výroby či hotové produkce. Klíčem k úspěšnému řízení zásob je pohled na „zablokovaný kapitál” v zásobách vcelku – v celé struktuře logistického řetězce.

Chce-li podnik úspěšně snižovat zásoby, musí tak činit prostřednictvím optimalizace celku (celého řetězce). Bez detailního zmapování, popsání a následně i srozumitelného popsání vlastního logistického řetězce se moderní firma neobejde.