Neprístupný dokument, nutné prihlásenie
Input:

Klasifikace nebezpečných věcí

10.9.2019, , Zdroj: Verlag Dashöfer

8.5 Klasifikace nebezpečných věcí

Ing. Pavel Konečný, Ing. Jiří Miletín

Informácie platné podľa legislatívy v ČR!

Vymezení pojmu nebezpečné věci

Nebezpečné věci jsou látky a předměty, pro jejichž povahu, vlastnosti nebo stav může být v souvislosti s jejich přepravou ohrožena bezpečnost osob, zvířat a věcí nebo ohroženo životní prostředí. Takovéto věci mohou představovat různá nebezpečí, například pro svou výbušnost, hořlavost, podporu hoření, schopnost samozapálení, toxicitu, infekčnost, radioaktivitu, žíravost, rakovinotvornost nebo mohou jinak ohrožovat životní prostředí apod.

Pod pojmem nebezpečné věci je nutné chápat nejen látky, jako je např. palivo pro spalovací motory, kyselina dusičná či hydroxid sodný, ale též předměty obsahující nebezpečné věci, jako např. tlakové nádoby, náboje pro zbraně, plniče nafukovacích vaků, lithiové baterie, akumulátory apod. Látky pak mohou být ve skupenství tuhém, kapalném či plynném.

Dohoda ADR vymezuje též pojem odpad, který je zařazen mezi nebezpečné věci, jako látku, roztok, směs nebo předmět, který nemůže být použit jako takový a který je přepravován k dalšímu zpracování, k uložení na skládku odpadů nebo k likvidaci spálením nebo jiným způsobem.

Již z této definice je zřejmé, že Dohoda ADR pracuje při zařazování nebezpečných věcí s jinými pojmy než například zákon o odpadech. Proto není totožný pojem „nebezpečný odpad” podle zákona o odpadech s pojmem „nebezpečná věc jako odpad” podle Dohody ADR. Obdobně nelze klást rovnítko mezi „chemickou látku” registrovanou podle zákona o chemických látkách a „nebezpečnou věc” podle Dohody ADR. Každý z těchto předpisů má svá vlastní kritéria pro zařazení a též částečně rozdílný způsob třídění nebezpečných vlastností.

Podle ADR 2017 bylo možné předměty, které nebyly vyjmenované v seznamu nebezpečných věcí, přepravovat bez dodržení požadavků Dohody ADR (například tepelná čerpadla apod.). Toto vynětí z platnosti bylo možné použít dle 1.1.3.1(b): Ustanovení dohody ADR se nevztahují na přepravu strojů nebo zařízení nevyjmenovaných v této příloze, které mohou obsahovat nebezpečné věci ve své konstrukci nebo provozní výbavě, pokud byla učiněna opatření k zamezení úniku obsahu za normálních podmínek přepravy;

Toto vynětí z platnosti bylo z ADR 2019 odstraněno. Nově tak budou definovány v podstatě všechny předměty obsahující nebezpečné věci. Tyto předměty budou definovány jako: „stroj, přístroj nebo jiné zařízení obsahující jednu nebo více nebezpečných věcí (nebo jejich zbytky), které jsou nedílnou součástí tohoto předmětu nezbytnou pro jeho funkčnost, a které nemohou být z tohoto předmětu za účelem přepravy odstraněny”. Vnitřní obal přitom není považován za předmět.

Přechodné období pro klasifikaci předmětů obsahující nebezpečné věci je do 31. 12. 2022 (ještě po dobu platnosti budoucí ADR 2021). Do této doby lze použít dosavadní vynětí z platnosti 1.1.3.1(b). Dostatečně dlouhé přechodné období dává čas výrobcům, aby požadavky ADR zapracovali do svých výrobních a logistických postupů.

Tabulka A kapitoly 3.2 ADR

Klíčovou částí předpisu je tabulka A: Seznam nebezpečných věcí.

Každý řádek v tabulce A se týká zpravidla látky (látek) nebo předmětu (předmětů), které jsou zahrnuty pod určité UN číslo. Jestliže však látky nebo předměty, které náležejí ke stejnému UN číslu, mají rozdílné chemické nebo fyzikální vlastnosti a /nebo přepravní podmínky, může být pro toto UN číslo použito více po sobě jdoucích řádků.

Každý ze sloupců tabulky A je věnován určitému tématu. Průsečík sloupců a řádků (buňka) obsahuje informace týkající se tématu, o kterém se v tomto sloupci pojednává, pro látku nebo předmět tohoto řádku:

  • první čtyři buňky slouží k identifikaci,

  • následující buňky udávají platná zvláštní ustanovení, buď ve formě úplné informace, nebo ve formě kódu.

Jednotlivé buňky neobsahují odvolávky na platná všeobecná ustanovení. Protože v dalších částech publikace vysvětlujeme význam jednotlivých buněk, uvádíme dále stručný obsah jednotlivých sloupců tabulky A.

Sloupec (1) „UN číslo”
Tento sloupec obsahuje UN číslo.

Sloupec (2) „Pojmenování a popis”
Tento sloupec obsahuje pojmenování látky nebo předmětu, napsané velkými písmeny.

Sloupec (3a) „Třída”
Tento sloupec obsahuje číslo třídy, pod niž spadá nebezpečná látka nebo předmět.

Sloupec (3b) „Klasifikační kód”
Tento sloupec obsahuje klasifikační kód nebezpečné látky nebo předmětu:

  • pro nebezpečné látky nebo předměty třídy 1 sestává kód z čísla podtřídy a písmena skupiny snášenlivosti,

  • pro nebezpečné látky nebo předměty třídy 2 sestává kód z číslice a písmena nebo písmen pro skupinu nebezpečných vlastností,

  • pro nebezpečné látky nebo předměty tříd 3, 4.1, 4.2, 4.3, 5.1, 5.2, 6.1, 6.2, 8 a 9 má zvláštní význam,

  • nebezpečné látky nebo předměty třídy 7 nemají klasifikační kód.

Sloupec (4) „Obalová skupina”
Tento sloupec obsahuje číslo (čísla) obalové skupiny (I, II nebo III), která je nebezpečné látce přiřazena. Některým předmětům a látkám není přiřazena žádná obalová skupina.

Sloupec (5) „Bezpečnostní značky”
Tento sloupec obsahuje číslo vzoru bezpečnostních značek / velkých bezpečnostních značek, které se musejí umístit na kusy, kontejnery, cisternové kontejnery, přemístitelné cisterny, MEGC a vozidla.

Sloupec (6) „Zvláštní ustanovení”
Tento sloupec obsahuje číselné kódy zvláštních ustanovení, která je nutno dodržet. Tato ustanovení postihují široký okruh témat.

Sloupec (7a) „Omezená množství”
Tento sloupec obsahuje maximální množství na vnitřní obal pro balení jako omezená množství (LQ).

Sloupec (7b) „Vyňatá množství”
Tento sloupec obsahuje alfanumerický kód pro balení jako vyňatá množství.

Sloupec (8) „Pokyny pro balení”
Tento sloupec obsahuje alfanumerické kódy příslušných pokynů pro balení.

Sloupec (9a) „Zvláštní ustanovení pro balení”
Tento sloupec obsahuje alfanumerické kódy použitelných zvláštních ustanovení pro balení.

Sloupec (9b) „Ustanovení o společném balení”
Tento sloupec obsahuje alfanumerické kódy vztahující se na společné balení.

Sloupec (10) „Pokyny pro přemístitelné cisterny a kontejnery pro volně ložené látky”
Tento sloupec obsahuje alfanumerický kód, který je přiřazen pokynu pro přemístitelné cisterny. Může také obsahovat alfanumerické kódy začínající písmeny „BK”, vztahující se k druhům kontejnerů pro volně ložené látky.

Sloupec (11) „Zvláštní ustanovení pro přemístitelné cisterny a kontejnery pro volně ložené látky”
Tento sloupec obsahuje alfanumerické kódy zvláštních ustanovení pro přemístitelné cisterny, která musejí být navíc dodržena.

Sloupec (12) „Kódy cisteren pro cisterny ADR”
Tento sloupec obsahuje alfanumerické kódy odpovídající typu cisterny.

Sloupec (13) „Zvláštní ustanovení pro cisterny ADR”
Tento sloupec obsahuje alfanumerické kódy zvláštních ustanovení pro cisterny ADR, která je nutno navíc dodržet.

Sloupec (14) „Vozidla pro přepravu v cisternách”
Tento sloupec obsahuje kód specifikující vozidlo (FL, AT), které je třeba použít pro přepravu látky v cisterně.

Sloupec (15) „Přepravní kategorie / (Kód omezení pro tunely)”
Tento sloupec obsahuje v horní části buňky číslici udávající přepravní kategorii, do které látka nebo předmět patří, za účelem vynětí z platnosti vztahujícího se k množstvím přepravovaným dopravní jednotkou (jako podlimitní množství). Ve spodní části buňky (v závorkách) obsahuje kód omezení pro tunely, které odkazuje na omezení pro průjezd vozidel převážejících látky nebo předměty silničními tunely.

Sloupec (16) „Zvláštní ustanovení pro přepravu kusů”
Tento sloupec obsahuje alfanumerický(é) kód(y), začínající písmenem „V”, příslušných zvláštních ustanovení (pokud jsou) pro přepravu v kusech.

Sloupec (17) „Zvláštní ustanovení pro přepravu ve volně loženém stavu”
Tento sloupec obsahuje alfanumerický(é) kód(y), začínající písmeny „VC” a „AP”, příslušných zvláštních ustanovení pro přepravu ve volně loženém stavu.

Sloupec (18) „Zvláštní ustanovení pro nakládku, vykládku a manipulaci”
Tento sloupec obsahuje alfanumerický(é) kód(y), začínající písmeny „CV”, příslušných zvláštních ustanovení pro nakládku, vykládku a manipulaci.

Sloupec (19) „Zvláštní ustanovení pro provoz”
Tento sloupec obsahuje alfanumerický(é) kód(y), začínající písmenem „S”, příslušných zvláštních ustanovení pro provoz.

Sloupec (20) „Identifikační číslo nebezpečnosti” Tento sloupec obsahuje číslo, složené ze dvou nebo tří číslic (v určitých případech s předřazeným písmenem „X”), pro látky a předměty tříd 2 až 9 a pro látky a předměty třídy 1 klasifikační kód.

Klasifikace nebezpečných věcí

V ADR je následujících třináct tříd nebezpečných věcí:

Třída  Název třídy  
1   Výbušné látky a předměty   
2   Plyny   
3   Hořlavé kapaliny   
4.1   Hořlavé tuhé látky, samovolně se rozkládající látky, polymerizující látky a znecitlivělé tuhé výbušné látky   
4.2   Samozápalné látky   
4.3   Látky, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny   
5.1   Látky podporující hoření   
5.2   Organické peroxidy   
6.1   Toxické látky   
6.2   Infekční látky   
7   Radioaktivní látky   
8   Žíravé látky   
9   Jiné nebezpečné látky a předměty   

Třída je skupina nebezpečných věcí, které mají stejnou hlavní nebezpečnou vlastnost obsaženou v názvu třídy.

Určité látky mohou být přiřazeny (pro účel balení) na základě svého stupně nebezpečnosti do skupin balení. Tyto obalové skupiny mají následující význam:

  • obalová skupina I: látky s vysokým stupněm nebezpečí,

  • obalová skupina II: látky se středním stupněm nebezpečí,

  • obalová skupina III: látky s nízkým stupněm nebezpečí.

Obalové skupiny jsou přiřazeny látkám třídy 3, 4.1 (mimo samovolně se rozkládající látky), 4.2, 4.3, 5.1, 6.1, 8 a 9.

Každé látce či předmětu je přiřazeno též identifikační číslo látky, neboli UN číslo či UN kód. Toto číslo je vždy čtyřmístné, začínající jednou z číslovek:

0 . . .

1 . . .

2 . . .

3 . . .

Příklady: UN 1202 Nafta motorová, UN 1203 Benzín, UN 1263 Barva.

UN číslo je ekvivalentem čísla OSN přiřazeného látce či předmětu experty OSN. Čísel je více než 3500 a kromě výbušných látek a předmětů třídy 1, u kterých vždy začíná UN číslo číslovkou 0, jsou čísla přiřazena látkám a předmětům nahodilým výběrem.

Nebezpečných látek a předmětů, které by mohly být zařazeny podle kritérií přílohy A Dohody ADR, je přitom cca 110 000. Zdánlivý rozpor mezi počtem nebezpečných látek a předmětů a počtem identifikačních čísel látek je vysvětlen tím, že některé látky či předměty mohou být zařazeny pod tzv. hromadná pojmenování.

UN číslo se mimo jiné uvádí v části 14 bezpečnostních listů. Zde jsou uvedena omezení pro přepravu. Látky a předměty, které nejsou klasifikované jako nebezpečné, UN číslo v části 14 neobsahují.

Způsob přiřazení látek a předmětů pod položky je vysvětlen na příkladu třídy 3:

  1. Samostatné položky pro přesně definované látky a předměty, např.: UN 1090 ACETON.
  2. Druhové skupinové položky pro přesně definované skupiny látek nebo předmětů, např.: UN 1133 LEPIDLA.
  3. Specifické položky (jinde nejmenované hromadné položky), zahrnující skupinu látek určitého chemického složení nebo předmětů patřících k určité technické skupině, např.: UN 1987 ALKOHOLY, J. N.
  4. Všeobecné položky (jinde nejmenované hromadné položky), zahrnující látky nebo předměty s jednou nebo více nebezpečnými vlastnostmi, jako např.: UN 1993 LÁTKA HOŘLAVÁ KAPALNÁ, J. N.

Položky 2, 3, 4 se označují jako hromadná pojmenování.

Pro jednoznačnou identifikaci nebezpečné věci je nutné znát UN číslo, číslo třídy a číslo obalové skupiny. Každému UN číslu je v předpise ADR přiřazeno oficiální pojmenování, které se v řadě případů liší od obchodních názvů.

Položka  Umístění v tab. A 3.2.1 ADR  Příklad  
UN číslo s předřazenými písmeny „UN”   Sloupec (1)   UN 1203   
oficiální pojmenování, případně doplněné technickým názvem v závorkách   Sloupec (2)   Benzín   
číslo vzoru bezpečnostní značky (nikoliv číslo třídy). Pokud je uvedeno více čísel vzorů bezpečnostních značek, tak se čísla následující za prvním číslem uvádí do závorky   Sloupec (5)   3   
kde je to stanoveno, obalová skupina pro látku, které mohou předcházet písmena PG (např. PG II) nebo počáteční písmena odpovídající slovům „Obalová skupina” v jazycích používaných pro zápisy do přepravního dokladu (např. OSII)   Sloupec (4)   II   
kód omezení průjezdu tunelem, pokud se při přepravě předpokládá, že dopravce tunelem pojede. Kód musí být uveden v závorce.   Sloupec (15)   (D/E)   

UN číslo je obsaženo vždy na zádržném prostředku, např. na kusu:

na kontejneru:

na dopravní jednotce:

Dále je vždy uvedeno v přepravním dokladu. Příklad zápisu barev UN 1263 v přepravním dokladu: UN 1263 BARVA, 3, II, (D/E).

Třída 1 Výbušné látky a předměty

Hlavní nebezpečí: výbušnost v důsledku ohřevu, úderu či tření, plamenem nebo jiným zápalným zdrojem.

Vedlejší nebezpečí: teplo, světlo, zvuk, plyn, mlha či kouř.

Rozdělení látek a předmětů třídy 1

Bezpečnostní značky:

 
 
 
 

Možná vedlejší nebezpečí:

 
 

Podtřídy

1.1 Látky a předměty, které jsou schopné hromadného výbuchu

1.2 Látky a předměty nebezpečné rozletem, které však nejsou nebezpečné hromadným výbuchem

1.3 Látky a předměty nebezpečné prudkým ohněm spojeným s malým nebezpečím tlakové vlny nebo malým nebezpečím rozletu či oběma těmito účinky bez nebezpečí hromadného výbuchu

1.4 Látky a předměty, které v případě zážehu nebo vznícení během přepravy vykazují jen malé nebezpečí výbuchu

1.5 Velmi necitlivé látky, schopné hromadného výbuchu, které jsou tak necitlivé, že pravděpodobnost jejich počinu nebo přechodu z hoření v detonaci je při běžných podmínkách přepravy velmi nízká

1.6 Extrémně necitlivé předměty, které nejsou nebezpečné hromadným výbuchem

Dále jsou výbušné látky a předměty třídy 1 tříděny do skupin snášenlivosti, označovaných velkými písmeny A - S. Tato písmena spolu s číslem podtřídy tvoří tzv. klasifikační kód.

Příklad: 1.4S

UN 0337 Výrobky zábavné pyrotechniky

Popis skupin snášenlivosti látek a předmětů

A Třaskavina.

B Předmět obsahující třaskavinu, který má méně než dvě účinná pojistná zařízení.
Zahrnuty jsou i některé předměty jako rozbušky a počinová zařízení pro trhací práce a zápalky pro náboje, i když neobsahují třaskaviny.

C Střelivina nebo jiná deflagrující výbušnina nebo předmět obsahující takovou výbušninu.

D Trhavina, černý prach nebo předmět obsahující trhavinu, vždy bez roznětných prostředků a bez hnací náplně nebo předmět s třaskavinou, který má nejméně dvě účinná pojistná zařízení.

E Předmět obsahující trhavinu s vlastním roznětným prostředkem, s hnací náplní (jinou než takovou, která obsahuje hořlavou kapalinu nebo hořlavý gel nebo hypergoly).

F Předmět obsahující trhavinu s vlastním roznětným prostředkem, s hnací náplní (jinou než takovou, která sestává z hořlavé kapaliny nebo hořlavého gelu nebo hypergolů) nebo bez hnací náplně.

G Pyrotechnická látka nebo předmět obsahující pyrotechnickou látku nebo předmět obsahující jak výbušnou látku, tak i osvětlovací, zápalnou, slzotvornou nebo dýmotvornou látku (kromě předmětů aktivovaných vodou nebo předmětů, které obsahují bílý fosfor, fosfidy, pyroforní látku, hořlavou kapalinu nebo hořlavý gel nebo hypergoly).

H Předmět, který obsahuje výbušnou látku a bílý fosfor.

J Předmět, který obsahuje výbušnou látku a hořlavou kapalinu nebo hořlavý gel.

K Předmět, který obsahuje výbušnou látku a toxickou chemickou látku.

L Výbušná látka nebo předmět obsahující výbušnou látku, které představují zvláštní nebezpečí (např. pro svoji aktivaci vodou nebo pro přítomnost hypergolů, fosfidů nebo pyroforní látky) a vyžadují oddělení jednotlivých druhů.

N Předměty, které obsahují jen velmi málo citlivé látky schopné detonace.

S Látka nebo předmět, který je zabalen nebo zkonstruován tak, aby všechny nebezpečné účinky vyvolané náhodným uvedením do činnosti zůstaly omezeny na vnitřek obalu, pokud nebyl obal poškozen požárem. V takovém případě musejí zůstat účinky tlaku vzduchu a rozletu omezeny tak, aby opatření ke zdolání požáru nebo jiná nouzová opatření v bezprostřední blízkosti kusu nebyla podstatně omezena ani jim nebylo zabráněno.

Příklady: výbušniny, třaskaviny - například třaskavá rtuť, střeliviny, rozbušky, roznětky.

Pozn.: Látky a předměty třídy 1 nemají stanoveny obalové skupiny. Povinným zápisem do přepravního dokladu je klasifikační kód.

Třída 2 Plyny

Hlavní nebezpečí: tlak plynů.

Vedlejší nebezpečí: výbušnost, hořlavost, toxicita, podpora hoření, ohrožení zdraví, žíravost, nestálost plynů.

 
 
 
 
 
 

Možná vedlejší nebezpečí:

 
 

Charakteristiky nebezpečí vyjádřené těmito značkami jsou následující:

č. 2.1:  nebezpečí ohně,
nebezpečí výbuchu,
mohou způsobit popáleniny nebo omrzliny,
obal může při zahřátí vybuchnout,
mohou být pod tlakem;  
č. 2.2:  nebezpeční udušení,
mohou být pod tlakem,
mohou způsobit omrzliny,
obsah může při zahřátí vybuchnout;  
č. 2.3:  nebezpečí otravy,
mohou být pod tlakem,
mohou způsobit popáleniny nebo omrzliny,
obsah může při zahřátí vybuchnout.  

Látky a předměty třídy 2 jsou rozděleny následovně (číslice 1 až 7 je součástí klasifikačního kódu na první pozici):

  1. Stlačený plyn
  2. Zkapalněný plyn
  3. Hluboce zchlazený zkapalněný plyn
  4. Rozpuštěný plyn
  5. Aerosoly a malé nádobky s plynem
  6. Jiné předměty obsahující plyn pod tlakem
  7. Plyny, které nejsou pod tlakem, podléhající zvláštním předpisům (vzorky plynů)
  8. Chemické látky pod tlakem: kapaliny, pasty nebo prášky natlakované s hnací látkou, která splňuje definici stlačeného nebo zkapalněného plynu a jejich směsí.
  9. Adsorbované plyny

Látky a předměty třídy 2 jsou podle svých nebezpečných vlastností přiřazeny k jedné z následujících skupin (mimo aerosoly):

A Dusivé (dusík)

O Podporující hoření (kyslík)

F Hořlavé (propan-butan, acetylen)

T Toxické (brommethan)

TF Toxické, hořlavé (svítiplyn)

TC Toxické, žíravé (čpavek)

TO Toxické, podporující hoření (perchloryfluorid)

TFC Toxické, hořlavé, žíravé (dichlorsilan)

TOC Toxické, podporující hoření, žíravé (fluor, chlor)

Aerosoly (UN 1950) se přiřazují k jedné z následujících skupin podle svých nebezpečných vlastností. Zařazení závisí na povaze obsahu aerosolového rozprašovače.

A Dusivé

O Podporující hoření

F Hořlavé

T Toxické

C Žíravé

CO Žíravé, podporující hoření

FC Hořlavé, žíravé

TF Toxické, hořlavé

TC Toxické, žíravé

TO Toxické, podporující hoření

TFC Toxické, hořlavé, žíravé

TOC Toxické, podporující hoření, žíravé

Pozn.: Látky a předměty třídy 2 nemají přiřazenu obalovou skupinu.

Třída 3 Hořlavé kapaliny

Hlavní nebezpečí: hořlavost.

Vedlejší nebezpečí: toxicita, žíravost, schopnost ohrozit vodní zdroje, schopnost rozpouštět tuky.

 
 

Možná vedlejší nebezpečí:

 
 

Základní kritérium nebezpečnosti = bod vzplanutí.

Je-li bod vzplanutí nižší než 23 °C, jsou kapaliny VELMI HOŘLAVÉ (identifikační číslo nebezpečí - Kemlerův kód 33).

Je-li bod vzplanutí vyšší než 23 °C a nižší než 60 °C včetně, jsou kapaliny HOŘLAVÉ (identifikační číslo nebezpečí - Kemlerův kód 30).

Příklady látek a jejich bodu vzplanutí:

UN číslo  Látka  Bod vzplanutí [°C]  Použití v praxi  
1090   Aceton   -19 °C   rozpouštědlo   
1170   Líh   +12 °C   alkoholické nápoje, nemrznoucí
kapalina do ostřikovačů   
1299   Terpentýn   +33 °C   ředidlo pro barvy   
1202   Nafta motorová
nebo lehký
topný olej   
+60 až +75 °C   palivo   
1294   Toluen   +6 °C   pro výrobu barev   

Příklady: aceton, benzín, etylalkohol, alkoholické nápoje s více než 24 % alkoholu, lepidla, tiskařské barvy, barvy, parfumerické výrobky, ředěný silniční asfalt, pesticidy, nafta motorová, lehký topný olej, mrazuvzdorné kapaliny do ostřikovačů.

Třída 4.1 Hořlavé tuhé látky, samovolně se rozkládající látky, polymerizující látky a znecitlivělé tuhé výbušné látky

Hlavní nebezpečí: hořlavost, látky mohou být zapáleny teplem, jiskrami nebo plameny.

Vedlejší nebezpečí: toxicita, žíravost, schopnost, ohrozit vodní zdroje, výbušnost prachů.

Možná vedlejší nebezpečí:

 
 
 

Pokud jde o látky samovolně se rozkládající, jsou náchylné k exotermickému rozkladu v případě přívodu tepla či styku s jinými látkami, jako jsou kyseliny, sloučeniny těžkých kovů nebo aminy. Exotermický rozklad může nastat též třením nebo otřesy. Při rozkladu se mohou vytvářet škodlivé, hořlavé plyny či páry.

Příklady: kaučuk, bezpečnostní zápalky, voskové zápalky, filmový celuloid, roztavený naftalen, síra, hliníkový prášek.

Třída 4.2 Samozápalné látky

Hlavní nebezpečí: samozápalnost.

Vedlejší nebezpečí: vývin zápalných plynů při styku s vodou, toxicita, žíravost.

Možná vedlejší nebezpečí:

 
 
 

Příklady: odpad z celuloidu, plasty, sulfidy, alkyly kovů, fosfor, odpady bavlněné obsahující olej.

Třída 4.3 Látky, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny

Hlavní nebezpečí: nebezpečí požáru a výbuchu.

Vedlejší nebezpečí: toxicita, žíravost.

 
 

Možná vedlejší nebezpečí:

 
 
 
 

Příklady: chlorsírany, alkalické kovy, slitiny křemíku, silicid vápníku, silicid hořčíku, karbid vápenatý.

Třída 5.1 Látky podporující hoření

Hlavní nebezpečí: podpora hoření, vývin velkého tepla, možnost výbuchu.

Vedlejší nebezpečí: toxicita, žíravost, vznik nestabilních látek.

Možná vedlejší nebezpečí:

 
 

Příklady: koncentrované roztoky peroxidu vodíku, kyselina chloristá a její soli, chlorečnan vápenatý, manganistan draselný, tzv. bazénová chemie.

Třída 5.2 Organické peroxidy

Hlavní nebezpečí: Nebezpečí exotermického rozkladu při zvýšených teplotách či styku s ostatními látkami, jako jsou kyseliny, sloučeniny těžkých kovů nebo aminy. Nebezpečí rozkladu hrozí i třením nebo otřesy.

Vedlejší nebezpečí: výbušnost, rozkladný účinek, toxicita.

 
 

Možná vedlejší nebezpečí:

 
 

Pro některé organické peroxidy je vyžadována přeprava za tzv. řízené teploty.

Řízená teplota = bezpečná teplota, při které lze organický peroxid přepravovat (při této teplotě je zaručeno, že k rozkladu nedojde).

Kritická teplota = teplota, kdy již může dojít u látky k rozkladu. Pokud je dosaženo během přepravy teploty kritické, musí se řidič zachovat podle pokynů odesílatele.

Obě teploty musí odesílatel uvést v přepravním dokladu.

Pozn.: Přeprava nebezpečných věcí této třídy má řadu odchylek a specifických ustanovení, která nejsou součástí tohoto textu.

Třída 6.1 Toxické látky

Hlavní nebezpečí: toxicita nebo schopnost poškození zdraví.

Vedlejší nebezpečí: hořlavost, žíravost, schopnost ohrozit vodní zdroje a kanalizační systém.

Možná vedlejší nebezpečí:

 
 
 
 
 
 

K otravě může dojít:

  • při požití,

  • při styku s pokožkou,

  • při vdechnutí.

Příklady: kyanid, organické sloučeniny fosforu, fenol v tekutém stavu, pesticidy, sloučeniny rtuti.

Třída 6.2 Infekční látky

Nebezpečí: schopnost vyvolat nákazu lidí či zvířat, nebezpeční pro vodní zdroje a kanalizační systém.

Možná vedlejší nebezpečí:

Příklady: odpad z nemocnic, odpad z výzkumných ústavů, infikovaná zvířata, mrtvá těla zvířat (kadávery).

Třída 7 Radioaktivní látky

Nebezpečí: nebezpečí absorpce a vnějšího ozáření.

 
 
 
 

Možná vedlejší nebezpečí:

 
 
 

Radioaktivní látky jsou látky obsahující radionuklidy, ve kterých koncentrace aktivity, jakož i celková aktivita převyšuje hodnoty vymezené v Dohodě ADR.

Příklady: uran, stroncium, měřicí či lékařské přístroje obsahující radioaktivní látky.

Pozn.: Další informace o této třídě jsou součástí nástavbového kurzu pro třídu 7.

Třída 8 Žíravé látky

Hlavní nebezpečí: žíravost, schopnost narušit organické i anorganické látky.

Vedlejší nebezpečí: hořlavost, toxicita, za určitých okolností výbušnost, schopnost ohrozit vodní zdroje a kanalizační systém, možnost reakce spolu navzájem, s vodou nebo s jinými látkami.

Možná vedlejší nebezpečí:

 
 
 
 
 
 

K poleptání může dojít:

  • při požití,

  • působením na pokožku,

  • při vdechnutí.

Příklady: kyselina sírová, dusičná, hydroxid draselný, akumulátory mokré, plněné kyselinou, náplň hasicích přístrojů.

Třída 9 Jiné nebezpečné látky a předměty

Různá nebezpečí: toxické páry, zahoření, podpora rakovinotvorného bujení, ohrožení životního prostředí, vysoká teplota.

bezpečnostní značka 9A pro Lithiové baterie:

Možná vedlejší nebezpečí:

Příklady: azbest bílý, polychlorované bifenyly, lithiové baterie, geneticky změněné mikroorganismy, signální prostředky, asfalt, horké kovy, polymerové zpěňovatelné kuličky pro výrobu polystyrenu.

Pozn.: Látky a předměty v této třídě jsou zařazeny pouze do obalové skupiny II nebo III, eventuálně ji nemají přiřazenu.

UN číslo „UN 3509 OBALY VYŘAZENÉ, PRÁZDNÉ, NEVYČIŠTĚNÉ” je klasifikováno ve třídě 9 Jiné nebezpečné látky a předměty a zařazeno do přepravní kategorie 4 (tzv. podlimitní přeprava bez omezení přepravovaného množství). UN 3509 se vztahuje se na prázdné nevyčištěné obaly obsahující nebezpečné látky tříd 3, 4.1, 5.1, 6.1, 8 a 9. Toto UN číslo může být použito pouze pro obaly, velké obaly nebo IBC, které obsahovaly nebezpečné věci, které jsou přepravovány pro likvidaci, recyklaci nebo využití jejich materiálu, jiné než na obnovy, opravy, běžnou údržbu, přepracování nebo opětovné použití, a které byly vyprázdněny do té míry, že v obalu jsou přítomny pouze zbytky nebezpečných věcí, pokud jsou předány k přepravě. Přeprava prázdných obalů klasifikovaných jako UN 3509 je povolena pouze v kontejnerech BK2.

Identifikační čísla nebezpečnosti

Identifikační číslo nebezpečnosti slouží k rychlé identifikaci druhu a intenzity nebezpečí. Dříve se pro pojmenování identifikační číslo nebezpečnosti používal název „Kemlerův kód”.

Použití mají zejména při značení vozidel a kontejneru pro volně ložené látky a cisternových vozidel a cisternových kontejnerů, včetně vozidel bateriových a MEGC.

Identifikační číslo nebezpečnosti sestává ze dvou nebo tří číslic. Obecně označují číslice tato nebezpečí:

2 Únik plynu tlakem nebo chemickou reakcí

3 Hořlavost kapalin (par) a plynů nebo kapalin schopných samoohřevu

4 Hořlavost tuhých látek nebo tuhých látek schopných samoohřevu

5 Podpora hoření

6 Toxicita nebo nebezpečí infekce

7 Radioaktivita

8 Žíravost

9 Nebezpečí prudké samovolné reakce

Pozn.: Nebezpečí prudké samovolné reakce ve významu číslice 9 zahrnuje z povahy látky vyplývající možnost nebezpečí výbuchu, rozpadu nebo polymerační reakce za uvolňování značného tepla nebo hořlavých a/nebo toxických plynů.

Zdvojení číslice označuje intenzifikaci příslušného nebezpečí.

Postačuje-li k označení nebezpečnosti látky jediná číslice, doplní se tato číslice na druhém místě nulou.

Následující kombinace číslic mají však zvláštní význam: 22, 323, 333, 362, 382, 423, 44, 446, 462, 482, 539, 606, 623, 642, 823, 842, 90 a 99 (viz 5.3.2.3.2 ADR).

Příklady:

22 hluboce zchlazený zkapalněný plyn, dusivý

333 pyroforní kapalina

539 hořlavý organický peroxid

606 infekční látka

90 látka ohrožující životní prostředí; různé nebezpečné látky

99 různé nebezpečné látky přepravované v zahřátém stavu

Pokud je před identifikačním číslem nebezpečnosti uvedeno písmeno „X”, znamená to, že látka reaguje nebezpečně s vodou. Pro takové látky smí být použita voda pouze po schválení znalci.

Identifikační čísla nebezpečnosti jsou uvedena ve sloupci (20) tabulky A kapitoly 3.2 ADR.

UN
číslo 
 
Pojmenování a popis  Třída  Klasifikační
kód 
 
Obalová
skupina 
 
Bezpečnostní
značky 
 
Zvláštní ustanovení
pro nakládku
vykládku
a
manipulaci 
 
Zvláštní ustanovení
pro provoz 
 
Identifikační
číslo
nebezpečnosti 
 
UN
číslo 
 
Pojmenování
a popis 
 
   3.1.2   2.2   2.2   2.1.1.3   5.2.2   7.5.11   8.5   5.3.2.3         
(1)   (2)   (3a)   (3b)   (4)   (5)   (18)   (19)   (20)   (1)   (2)   
1202   PALIVO PRO VZNĚTOVÉ MOTORY nebo NAFTA MOTOROVÁ, vyhovující normě EN 590:2013 + AC:2014 nebo OLEJ PLYNOVÝ nebo OLEJ TOPNÝ, LEHKÝ, s bodem vzplanutí, specifikovaným v normě EN 590:2013 + AC:2014  3   F1   III   3      S2   30   1202   PALIVO PRO VZNĚTOVÉ MOTORY nebo NAFTA MOTOROVÁ, vyhovující normě EN 590:2013 + AC:2014 nebo OLEJ PLYNOVÝ nebo OLEJ TOPNÝ, LEHKÝ, s bodem vzplanutí, specifikovaným v normě EN 590:2013 + AC:2014  
1203   BENZIN   3   F1   II   3      S2S20   33   1203   BENZIN   
1230   METHANOL   3   FT1   II   3+6.1   CV13CV28   S2S19   336   1230   METHANOL   
3082   LÁTKA OHROŽUJÍCÍ ŽIVOTNÍ
PROSTŘEDÍ, KAPALNÁ, J. N.   
9   M6   III   9   CV13      90   3082   LÁTKA OHROŽUJÍCÍ
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ,
KAPALNÁ, J. N.   
3257   LÁTKA ZAHŘÁTÁ, KAPALNÁ, J. N.   9   M9   III   9         99   3257   LÁTKA ZAHŘÁTÁ,
KAPALNÁ, J. N.   

Identifikační čísla nebezpečnosti mají tento význam:

238    hořlavý plyn, žíravý   
239    hořlavý plyn, který může vyvolat samovolně prudkou reakci   
25   plyn podporující hoření   
26   toxický plyn   
263   toxický plyn, hořlavý   
265   toxický plyn, podporující hoření   
28   žíravý plyn   
268   toxický plyn, žíravý   
30   hořlavá kapalina (bod vzplanutí od 23 °C do 60 °C včetně) nebo hořlavá kapalina nebo tuhá látka v roztaveném stavu s bodem vzplanutí vyšším než 60 °C ohřátá na teplotu rovnou nebo vyšší než její bod vzplanutí, nebo kapalina schopná samoohřevu   
323   hořlavá kapalina reagující s vodou a vyvíjející hořlavé plyny   
X323   hořlavá kapalina reagující nebezpečně s vodou a vyvíjející hořlavé plyny1 
33   velmi hořlavá kapalina (bod vzplanutí pod 23 °C)   
333   pyroforní kapalina   
X333   pyroforní kapalina reagující nebezpečně s vodou2 
336   velmi hořlavá kapalina, toxická   
338    velmi hořlavá kapalina, žíravá   
X338   velmi hořlavá kapalina, žíravá, reagující nebezpečně s vodou3 
339   velmi hořlavá kapalina, která může vyvolat samovolně prudkou reakci   
36   hořlavá kapalina (bod vzplanutí od 23 °C do 60 °C včetně), slabě toxická nebo kapalina schopná samoohřevu, toxická   
362   hořlavá kapalina, toxická, reagující s vodou, vyvíjející hořlavé plyny   
X362   hořlavá kapalina, toxická, reagující nebezpečně s vodou, vyvíjející hořlavé plyny4 
368   hořlavá kapalina, toxická, žíravá   
38   hořlavá kapalina (bod vzplanutí od 23 °C do 60 °C včetně), slabě žíravá, nebo kapalina schopná samoohřevu, žíravá   
382   hořlavá kapalina, žíravá, reagující s vodou, vyvíjející hořlavé plyny   
X382   hořlavá kapalina, žíravá, reagující nebezpečně s vodou, vyvíjející hořlavé plyny5 
39   hořlavá kapalina, která může vyvolat samovolně prudkou reakci   
40   hořlavá tuhá látka nebo samovolně se rozkládající látka nebo látka schopná samoohřevu nebo polymerizující látka  
423   tuhá látka, reagující s vodou, vyvíjející hořlavé plyny nebo hořlavá tuhá látka, reagující s vodou, vyvíjející hořlavé plyny nebo tuhá látka schopná samoohřevu, reagující s vodou, vyvíjející hořlavé plyny   
X423   tuhá látka, reagující nebezpečně s vodou, vyvíjející hořlavé plyny nebo hořlavá tuhá látka, reagující nebezpečně s vodou, vyvíjející hořlavé plyny nebo tuhá látka schopná samoohřevu, reagující nebezpečně s vodou, vyvíjející hořlavé plyny6 
43   samozápalná (pyroforní) tuhá látka   
X432   samozápalná (pyroforní) tuhá látka, reagující nebezpečně s vodou, vyvíjející hořlavé plyny7 
44   hořlavá tuhá látka, která je při zvýšené teplotě v roztaveném stavu   
446   hořlavá tuhá látka, toxická, která je při zvýšené teplotě v roztaveném stavu   
46   hořlavá tuhá látka nebo tuhá látka schopná samoohřevu, toxická   
462   toxická tuhá látka, reagující s vodou, vyvíjející hořlavé plyny   
X462   tuhá látka, nebezpečně reagující s vodou, vyvíjející toxické plyny8 
48   hořlavá tuhá látka nebo tuhá látka schopná samoohřevu, žíravá   
482   žíravá tuhá látka, reagující s vodou, vyvíjející hořlavé plyny   
X482   tuhá látka, nebezpečně reagující s vodou, vyvíjející žíravé plyny9 
50   látka podporující hoření   
539   hořlavý organický peroxid   
55   látka silně podporující hoření   
556   látka silně podporující hoření, toxická   
558   látka silně podporující hoření, žíravá   
559   látka silně podporující hoření, která může vyvolat samovolně prudkou reakci   
56   látka podporující hoření, toxická   
568   látka podporující hoření, toxická, žíravá   
58   látka podporující hoření, žíravá   
59   látka podporující hoření, která může vyvolat samovolně prudkou reakci   
60    toxická nebo slabě toxická látka   
606   infekční látka   
623   toxická kapalina, reagující s vodou, vyvíjející hořlavé plyny   
63   toxická látka, hořlavá (bod vzplanutí od 23 °C do 60 °C včetně)   
638   toxická látka, hořlavá (bod vzplanutí od 23 °C do 60 °C včetně), žíravá   
639   toxická látka, hořlavá (s bodem vzplanutí nejvýše 60 °C), která může vyvolat samovolně prudkou reakci   
64   toxická tuhá látka, hořlavá nebo schopná samoohřevu   
642   toxická tuhá látka, reagující s vodou, vyvíjející hořlavé plyny   
65   toxická látka, podporující hoření   
66   velmi toxická látka   
663   velmi toxická látka, hořlavá (s bodem vzplanutí nejvýše 60 °C)   
664   velmi toxická tuhá látka, hořlavá nebo schopná samoohřevu   
665   velmi toxická látka, podporující hoření   
668   velmi toxická látka, žíravá   
X668   velmi toxická látka, žíravá, která reaguje nebezpečně s vodou10 
669   velmi toxická látka, která může vyvolat samovolně prudkou reakci   
68   toxická látka, žíravá   
69   toxická nebo slabě toxická látka, která může vyvolat samovolně prudkou reakci   
70   radioaktivní látka   
768  radioaktivní látka, toxická, žíravá  
78   radioaktivní látka, žíravá   
80    žíravá nebo slabě žíravá látka   
X80   žíravá nebo slabě žíravá látka, která nebezpečně reaguje s vodou11 
823   žíravá kapalina, reagující s vodou, vyvíjející hořlavé plyny   
83   žíravá nebo slabě žíravá látka, hořlavá (bod vzplanutí od 23 °C do 60 °C včetně)   
X83   žíravá nebo slabě žíravá látka, hořlavá (bod vzplanutí od 23 °C do 60 °C včetně), nebezpečně reagující s vodou12 
839   žíravá nebo slabě žíravá látka, hořlavá (bod vzplanutí od 23 °C do 60 °C včetně), která může vyvolat samovolně prudkou reakci   
X839   žíravá nebo slabě žíravá látka, hořlavá (bod vzplanutí od 23 °C do 60 °C včetně), která může vyvolat samovolně prudkou reakci a nebezpečně reagující s vodou13 
84   žíravá tuhá látka, hořlavá nebo schopná samoohřevu   
842   žíravá tuhá látka, která reaguje s vodou, vyvíjející hořlavé plyny   
85   žíravá nebo slabě žíravá látka, podporující hoření   
856   žíravá nebo slabě žíravá látka, podporující hoření a toxická   
86   žíravá nebo slabě žíravá látka, toxická   
88   silně žíravá látka   
X88   silně žíravá látka, která nebezpečně reaguje s vodou14 
883   silně žíravá látka, hořlavá (bod vzplanutí od 23 °C do 60 °C včetně)   
884   silně žíravá tuhá látka, hořlavá nebo schopná samoohřevu   
885   silně žíravá látka, podporující hoření   
886   silně žíravá látka, toxická   
X886   silně žíravá látka, toxická, nebezpečně reagující s vodou15 
89   žíravá nebo slabě žíravá látka, která může vyvolat samovolně prudkou reakci   
90   látka ohrožující životní prostředí; jiné nebezpečné látky   
99   jiné nebezpečné látky přepravované v zahřátém stavu.   

Důležité:

! Nebezpečné věci jsou zařazeny do třinácti tříd označených číslicemi 1 až 9.

! Nebezpečné věci mají různý stupeň nebezpečnosti, který je vyjádřen římskou číslicí I - III obalové skupiny.

! Nebezpečné věci jsou pro přepravu zařazeny pod cca 3500 UN kódů, což jsou čtyřmístné kombinace číslic začínajících 0, 1, 2 nebo 3.

! UN kód je vždy uveden na zádržném prostředku (kus, kontejner, vozidlo) a v přepravním dokladu.

! Řada nebezpečných odpadů je též nebezpečná podle kritérií ADR.

! Čím je věc nebezpečnější, tím musejí být náročnější požadavky na zabalení.

! Řada nebezpečných věcí spolu reaguje navzájem - mnohdy jde o prudkou reakci.

! Čím nižší bod vzplanutí u hořlavých kapalin, tím vyšší stupeň nebezpečnosti.

! Plyny mohou být stlačené, zkapalněné, rozpuštěné, hluboce zchlazené.

! Vždy je nutné se vyhnout kontaktu s nebezpečnými věcmi. U toxických látek může být smrtelný „pouhý” kontakt s pokožkou.

! Žádné nebezpečné věci nesmějí uniknout do půdy nebo kanalizace.

! Nebezpečné věci mohou poškodit nejen lidi, ale i zvířata, životní prostředí a věci.

! Ne každý nebezpečný odpad je natolik nebezpečný, aby byl nebezpečný i podle Dohody ADR.

! Obalová skupina vyjadřuje míru nebezpečí látky a též náročnost zkoušky obalu.

! Podtřída 1.1, 1.2 a 1.3 má předepsanou bezpečnostní značku vzoru č. 1.

! Plyny skupiny A a O jsou nejméně nebezpečné, plyny skupiny T jsou nejvíce nebezpečné.

 
 Váš názor
Čo by ste zmenili na tomto portáli?
 Úspešne odoslané
Input: