dnes je 30.5.2020

Input:

Co je logistický řetězec

23.11.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Co je logistický řetězec

Ing. Leo Tvrdoň, Ph.D., ALog.

Informácie platné podľa legislatívy v ČR!

Logistický řetězec (Logistic Chain) je název pro dynamické propojení trhu spotřeby s trhy zdrojů (surovin, materiálů a polotovarů) z hmotného i nehmotného hlediska, které vychází z poptávky konečného zákazníka a jeho cílem je pružné, kvalitní a z hlediska nákladů ekonomicky výhodné uspokojení této poptávky konečného článku řetězce.

Logistický řetězec lze definovat jako souhrn organizačních jednotek, institucí, či agentur uvnitř nebo vně dané firmy, které vykonávají funkce podporující marketing daného produktu. Marketingové funkce jsou obsaženy v řadě činností: nákup, prodej, přeprava, skladování, třídění, financování, přebírání tržního rizika a poskytování marketingových informací. Každá organizační jednotka, instituce nebo agentura, která vykonává jednu nebo více marketingových funkcí, se stává článkem logistického řetězce s cílem realizovat distribuční tok.

Základním cílem logistického řetězce je poskytovat konečnému spotřebiteli žádanou kombinaci výstupů – servisních výkonů (velikost balení, dodací doba atd.) při minimálních nákladech. Základní strukturu řetězce vytvářejí samotní spotřebitelé tím, že vyžadují (odebírají) jen určité kombinace nabízených servisních úkonů. Optimální struktura řetězce nastane tehdy, když žádná jiná skupina organizací (obchodních firem) nevytváří větší objem zisku nebo vyšší spokojenost zákazníků v přepočtu na peněžní jednotku výrobních nákladů na daný výrobek. Z toho plyne závěr, že funkce se budou přesouvat z jednoho článku řetězce na další články tak, aby bylo cílem dosažení co nejúčinnější a nejefektivnější struktury v daném řetězci. Daná úroveň výstupu, resp. výkonu logistického řetězce je určena požadavky spotřebitelů a konkurenčním prostředím a vede k minimalizaci celkových nákladů v řetězci.

Logistický řetězec, je rozdělen na stránku hmotnou a nehmotnou:

  • hmotná se zabývá přemísťováním osob a věcí, které jsou schopny uspokojit danou potřebu konečného zákazníka, tj. logistický produkt, nebo věcí které jsou pro tuto potřebu nutné (obaly, nedokončené výrobky),

  • nehmotná spočívá v přemísťování a uchovávání informací k tomu, aby se hmotná stránka logistického řetězce mohla uskutečnit.

Logistický řetězec je složen z dílčích hmotných a nehmotných toků. Které jsou uskutečňovány mezi různými články ve výrobě, v dopravě a zasílatelství. Články logistického řetězců tvoří provozy a jejich dílčí části, mezi které patří dílny, výrobní a montážní linky, sklady surovin a materiálů, výrobní a montážní sklady, sklady hotových výrobků, sklady velkoobchodu a maloobchodu, prodejny, železniční stanice, přístavy, letiště, spediční a celní sklady, překladiště, aj.

Logistický řetězec:

Logistický řetězec představuje procesy, které na sebe vzájemně navazují. Výstup z jednoho procesu tvoří vstup do procesu dalšího. Logistický řetězec se větví (rozděluje) a následně spojuje do určitých struktur, které nazýváme logistické sítě a je možné charakterizovat jako dynamické propojení trhu spotřeby s trhy surovin, materiálů a dílů v jeho hmotném a nehmotném aspektu, které účelně vychází od poptávky (objednávky) konečného zákazníka (kupujícího, spotřebitele), resp. které se váže na konkrétní zakázku, výrobek, druh či skupinu výrobků.

V obecné rovině můžeme chápat logistický řetězec jako posloupnost činností, které jsou nutné k dosažení konečného efektu (spokojený zákazník).

Procesy v logistickém řetězci mají hodnototvorný charakter. Hodnototvorný charakter mají všechny odůvodněné procesy a operace, které hotový výrobek činí disponibilním a přibližují jej k místu poptávky (spotřeby), čili ke konečnému zákazníkovi, které zvětšují pohodlí zákazníka při spotřebě (např. úprava výrobku nebo jeho balení a vybavování informace, poprodejní služby), a dále procesy a operace, které podmiňují zhotovení výrobku (přísun surovin apod.). Do tohoto procesu lze zahrnout i dopravu, jelikož hodnototvorný charakter mají všechny odůvodněné procesy a operace, které hotový výrobek činí disponibilním a přibližují jej k místu poptávky. Proto je doprava charakterizována jako hodnototvorný, ale netechnologický proces.

Strukturu logistického řetězce určují logistické funkce, resp. činnosti, které jednotlivé články vykonávají. Některé články vykonávají pouze jednu funkci – dopravci přepravují zboží, veřejné sklady zase zboží skladují. Jiné články, např. nezávislí poskytovatelé logistických služeb nebo velkoobchodní firmy, vykonávají více funkcí. Strukturu řetězce ovlivňuje míra kontroly nad jednotlivými články řetězce a výkonností jednotlivých funkcí – rychlost dodávky zboží a rychlost komunikace a rovněž náklady na provoz daného řetězce.

Je zřejmé, že přímý řetězec od výrobce rovnou ke konečnému uživateli poskytuje výrobci nejvyšší míru kontroly nad výkonností marketingových funkcí, náklady na distribuci jsou v tomto případě mnohem vyšší, takže firma musí tímto způsobem realizovat buď velké objemy prodeje anebo musí jít o velkou koncentraci trhu. Nepřímý řetězec je charakterizován tím, že značnou část nákladů a rizik přebírají externí instituce, resp. prostředníci (např. dopravci, veřejná skladová zařízení, velkoobchodní firmy), takže výrobce dostane za prodanou jednotku menší tržbu.

Logistický řetězec je složen z:

  • cest (kanálů) – po nich se pohybují aktivní a pasivní prvky logistiky,

  • dílčích hmotných a nehmotných toků, které se uskutečňují mezi různými články (podsystémy) ve výrobě, dopravě a obchodě.

Logistický řetězec výrobního podniku je z funkčního pohledu rozdělován do tří velkých bloků:

  • opatřovací (pořizovací) logistika,

  • produkční (výrobní) logistika,

  • distribuční (odbytová) logistika.

Opatřovací logistika se zaměřuje na zabezpečování potřeb materiálu a komponentů, volbu, podporu a styk s dodavateli, vystavování objednávek, přepravu materiálu do podniku s převzetím a kontrolou, vyřízení reklamací a skladování.

Předmětem výrobní logistiky je řízení fyzických postupů výrobků ve výrobě, tj. i skladování rozpracované výroby.

Odbytová logistika má na starosti toky hotových výrobků a náhradních dílu až k odběrateli. Z činností je to pak průzkum trhu, plánování poptávky, vybavování externích objednávek, fyzické postupy balení, komisionářské činnosti a expedice výrobků odběratelům.

Logistický řetězec zahrnuje postupy výrobního podniku v průběhu celého výrobního procesu. Integrovaný systém zbožového hospodářství zabezpečuje efektivní zpracování informací, a tím optimálně synchronizuje materiálové a datové toky.

Existují tři nadoborové podstatné priority (vlastnosti), které jsou z pohledu podniku nutné pro utváření efektivních logistických řetězců:

  • transparentnost (průhlednost) podél celé délky řetězce, tj. dodávkové a odbytové situace: ta má největší význam prakticky pro všechny podniky tvořící články řetězce,

  • konektivita (propojitelnost) článků do integrovaného řetězce: jí se rozumí schopnost vyměňovat, interpretovat, a používat závažné informace s přesahem úseků a funkcí,

  • agilnost partnerů usilujících o rychlé a cílevědomé dosažení praktických změn na základě získaných informací.

Obecně platí, že bod rozpojení je místem rozpojení či spojení (rozhraním) mezí jednotlivými částmi logistického řetězce kde se dotýkají dva články řetězce, nebo kde se mohou nacházet zásoby (pojistné zásoby).

Při konstrukci logistických řetězců je třeba dbát o:

  • pokud možno malý počet mezičlánků,

  • jejich nejlepší sladění, zejména standardizací techniky a komunikační technologie (např. EDI), které se na sebe navazují, ale i řízením, např. ne nadprůměrnými a tím drahými zásobami.

Je pochopitelné, že čím více prvků má logistický řetězec, tím je jeho provoz a konstrukce složitější.

Aktivní prvky logistiky

Subjekty, jejichž působením se toky pasivních prvků realizují v logistickém řetězci označujeme jako aktivní prvky. Jejich funkcí je fyzická realizace logistických funkcí, tj. uskutečňovat posloupnost netechnologických operací s pasivními prvky. Jedná se o:

  • operace balení,

  • tvorby a rozebírání manipulačních a přepravních jednotek,

  • nakládky, vykládky,

  • sledování, identifikace, sběr, zpracování, přenos a uchování informací apod.

Mezi tyto prvky patří:

  • technické prostředky a zařízení pro manipulaci, přepravu, balení, skladování a fixaci,

  • technické prostředky a zařízení sloužící operacím s informacemi,

  • pracovníci ovlivňující fungování aktivních prvků logistického systému.

Pasivní prvky logistiky

Objekty, které probíhají logistickými řetězci, představují pasivní prvky. Mezi tyto prvky patří:

  • suroviny, materiál, nedokončené i hotové výrobky apod.,

  • obaly a přepravní prostředky při svozu k opakovanému použití,

  • odpad vznikající při výrobě, distribuci a spotřebě výroků,

  • osoby přepravované v IDS (integrovaný dopravní systém),

  • informace, tok peněz.

Uvedené pasivní prvky nabývají podobu manipulovaných, přepravovaných nebo skladovaných kusů, jednotek či zásilek. Operace, kterými pasivní prvky procházejí mají výlučně netechnologický charakter tzn. nemění se jimi množství ani podstata (fyzikální, chemické a jiné vlastnosti). V logistickém řetězci se přikládá velká důležitost správnému stanovení manipulačních a přepravních jednotek.

Hmotná stránka logistického řetězce – se váže na uchování a přemísťování věcí (hotové výrobky) schopné uspokojit potřebu zákazníka anebo věci uspokojení podmiňující (obal, pomocný materiál apod.)

Nehmotná stránka logistického řetězce – spočívá v přemístění informací, tj. zpráv, údajů, dat, potřebných k tomu, aby se uchování a přemístění všech uvedených věcí či osob mohlo uskutečnit.

Účastníci řízení logistického řetězce

  • Provozovatelé – označovaní také jako klíčoví hráči integrují logistické procesy a patří mezi ně např. výrobci aut, hypermarkety apod. Patří sem hlavně střední a velké firmy (podniky v automotive, obchodní podniky apod.), často jde o obchodování typu Business – to – Business.

  • Hlavní partneři – hlavní hráči, což jsou podniky, resp. provozy realizující dílčí logistické procesy (dodavatelé, zpracovatelé, dopravci, poskytovatelé logistických služeb),

  • Koneční zákazníci – příjemci logistického produktu, kteří nepředstavují přímé účastníky řízení logistického řetězce. Tito nejsou přímými účastníky řízení logistického řetězce, ale jsou zapojováni nepřímo prostřednictvím informací získaných prodejem zboží. Tyto informace zpracovává klíčový účastník a předává je partnerům v logistickém řetězci.

Většinu distribučních logistických řetězců tvoří sítě vertikálně seřazených firem bez pevně stanovené struktury. Charakter cílového trhu a prodávaný produkt výrazným způsobem ovlivňují konkrétní uspořádání řetězce. Je velmi obtížné jednoznačně stanovit nejlepší uspořádání řetězce i pro firmy, které vyrábějí podobný produkt. To je jedna z úloh firemního managementu – vytvořit strukturu distribučního řetězce v návaznosti na celkové firemní marketingové cíle s ohledem na silné i slabé stránky firmy při respektování infrastruktury vlastních výrobních a skladovacích zařízení. Zaměřuje-li se firma na více tržních segmentů, dochází k vybudování několika distribučních logistických řetězců s cílem co nejlepší obsluhy trhu.

Efektivita logistického řetězce

V první řadě je nutno si ujasnit, co se v podniku rozumí pod „efektivním řízením logistického řetězce” a jak je chápán „efektivní logistický řetězec”. Důraz tu je na slůvku efektivně. Znamená to účinně anebo účelně? Rozlišuje se mezi tím?

Účelnost (Effectiveness) je orientována na zákazníky, je spojena s tím, že odběratelům jsou poskytovány správné výstupy, kdežto účinnost (Efficiency) je zaměřena na správné procesy.

Jelikož se v podnicích pod pojmem efektivita obvykle skrývá účinnost a rovněž tak účelnost a úspornost, je nutné si ujasnit, co je v daném období pro podnik důležitější. Jestliže účinnost, pak se podnik pravděpodobně zaměří na úsporu nákladů v operacích. Je-li důležitější účelnost, bude se podnik snažit lépe uspokojovat zákazníky. A když je kladen důraz na úspornost, bude hlavním cílem snížení cen pomocí kvalitního nakupování.

Faktory působící na logistické řetězce

Mezi základní faktory, které mají přímý vliv na řízení logistických řetězců, patří:

  • změny požadavků na zákaznické služby,

  • konkurenční tlak,

  • měnící se struktury nákladů,

  • tlak na lepší celkovou výkonnost,

  • potřeba zlepšit logistické systémy,

  • změny v regulaci systémů,

  • zlepšení možnosti komunikace díky vývoji informačních technologií,

  • tlak na snižování odpadů,

  • změny ve vytváření produktů a procesů.

Integrace logistických řetězců

Izolované zavádění logistických řešení má pouze omezující účinnost. Při zavádění logistických principů v logistickém řetězci je potřebné dosažení celkové optimalizace, koordinace a synchronizace všech aktivit.

Vertikální dimenze integrace

Podstatou vertikální dimenze integrace je propojení a sladění výroby s vývojem, s tvorbou strategií a s marketingem. Jde o propojení logistických funkcí od operativní úrovně až po úroveň strategickou. Tomu napomáhá určení styčných bodů a požadovaných logistických parametrů na úrovni jednotlivých participujících provozních systémů.

Horizontální dimenze integrace

Při uplatňování integrace logistických operací v podniku mohou vznikat konfliktní cíle jednotlivých podnikových útvarů. Např. výroba chce vyrábět velké dávky s menším počtem variant (podle hlediska minimální dávky – tedy, co nejvyšší využití kapacit), kdežto prodej vyžaduje velkou pružnost výroby a široké portfolio výrobků. Možným dalším konfliktem může být to, že podnik chce zkrátit průběžnou dobu výroby, přizpůsobit se kolísající poptávce (vytváření skladové a pojistné zásoby) a přitom snižovat náklady. Stanovení provozních cílů podle cílů logistických v rámci konkrétního logistického článku na úrovni provozu nebo jeho částí je horizontální dimenzí integrace logistických řetězců.

Z hlediska horizontální dimenze integrace logistických řetězců je možné tyto považovat za integrované a synchronizované řízení dodavatelsko-odběratelských vztahů – řízení toku objednávek, kapacit, času, materiálového toku, práce a financí, s cílem dosažení pružnosti a vysoké kvality realizovaných procesů, které zajišťují vyšší hodnotu pro zákazníka.

Znaky řízení logistického řetězce

  • integrální propojení všech zúčastněných v oblasti – předvýroba, výroba, doprava, dodávka logistického produktu,

  • základní články (provozy) logistického řetězce jsou v integraci s předcházejícími či následnými články,

  • zaměření na informační a materiálový tok,

  • zahrnuje veškeré logistické procesy a sleduje se celý hodnotový řetězec.