Neprístupný dokument, nutné prihlásenie
Input:

Řidičská oprávnění a řidičské průkazy

18.11.2014, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.5.1.4 Řidičská oprávnění a řidičské průkazy

JUDr. Jan Kněžínek, Ph.D.

Informácie platné podľa legislatívy v ČR!

Skupiny vozidel a řidičské oprávnění

S účinností od 19. ledna 2013 se vymezení řidičských oprávnění zásadním způsobem změnilo, a to v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2006/126/ES o řidičských průkazech. Některé změny jsou přitom poměrně zásadní. Jelikož však zmíněný zákon obsahoval ve vymezení některých skupin řidičských oprávnění nepřesnosti, následovala jej další novela, obsažená tentokrát v zákoně č. 230/2014 Sb. účinném od 7. listopadu 2014.

Současně je však třeba uvést, že na základě přechodného ustanovení čl. II bodu 1 zákona č. 297/2011 Sb. zůstávají řidičská oprávnění jednotlivých skupin a podskupin udělená před 19. lednem 2013 zachována v rozsahu, jaký měla podle zákona o silničním provozu ve znění účinném před 19. lednem 2013; tato řidičská oprávnění opravňují od 19. ledna 2013 nově rovněž k řízení motorových vozidel, která jsou do skupin vozidel se shodným označením nově zařazena, pokud tomu nebrání omezení nebo podmínění řidičského oprávnění.

Podobně koncipované přechodné ustanovení obsahuje i zákon č. 230/2014 Sb., které rovněž v zásadě respektuje práva nabytá v dobré víře. Mj. ani tato novela se tak nijak negativně nedotýká řidičských oprávnění udělených před 19. lednem 2013. V zásadě respektuje i rozsah řidičského oprávnění uděleného po uvedeném datu, avšak zde s určitými výjimkami, jež se týkají jednak řidičského oprávnění pro skupinu B, kde dochází k jeho rozšíření, a pro skupinu D1, kde ovšem naopak dochází k jeho zúžení.

Přechodné ustanovení zákona č. 230/2014 Sb. konkrétně stanoví, že řidičská oprávnění pro skupinu B udělená v době od 19. ledna 2013 do 7. listopadu 2014 se považují za řidičská oprávnění pro skupinu B ve smyslu nové právní úpravy, tedy s širším oprávněním pro řízení jízdních souprav.

Dále se zde stanoví řidičská oprávnění pro skupinu D1 udělená od 19. ledna 2013 do 7. listopadu 2014, jež zůstávají na území České republiky zachována v rozsahu, podle úpravy, za jejíž účinnosti byla udělena, a to 7. listopadu 2019.

Pro pochopení rozsahu řidičského oprávnění podle nové právní úpravy je podstatná úprava obsažená především v § 80a zákona č. 361/2000 Sb., jež vymezuje jednotlivé skupiny vozidel pro účely řidičského oprávnění, ale i úprava obsažená v § 81, která upravuje rovnocennost řidičských oprávnění pro jednotlivé skupiny vozidel.

Současná úprava již nerozlišuje mezi skupinami a podskupinami řidičského oprávnění, zná pouze skupiny vozidel, jež jsou zákonem vymezeny tak, že se vzájemně nepřekrývají. Také proto musí zákonná úprava kromě vymezení skupin vozidel obsahovat právě i vymezení rovnocennosti řidičského oprávnění.

Skupiny, které současná úprava zná, jsou tyto: AM, A1, A2, A, B1, B, C1, C, D1, D, B+E, C1+E, C+E, D1+E a D+E, jež jsou skupinami vymezenými směrnicí 2006/126/ES, a T, která je i nadále národní skupinou.

Skupina AM

Do skupiny AM jsou zařazena motorová vozidla s konstrukční rychlostí nepřevyšující 45 km/h:

  1. dvoukolová se zdvihovým objemem spalovacího motoru nepřevyšujícím 50 cm3 nebo s výkonem elektrického motoru do 4 kW,
  2. tříkolová se zdvihovým objemem zážehového motoru nepřevyšujícím 50 cm3 nebo u jiných motorů s výkonem nejvýše 4 kW,
  3. čtyřkolová o hmotnosti v nenaloženém stavu nejvýše 350 kg se zdvihovým objemem zážehového motoru nepřevyšujícím 50 cm3 nebo u jiných motorů s výkonem nejvýše 4 kW.

Skupina AM byla dříve tzv. národní skupinou a platila pouze na území ČR. Tento stav se změnil od 19. ledna 2013, kdy se skupina AM stala harmonizovanou v rámci celé Evropské unie.

V rámci rovnocennosti platí, že vozidla zařazená do skupiny AM lze řídit i s jakýmkoliv jiným řidičským oprávněním, s výjimkou řidičského oprávnění pro skupinu T.

Řidičské oprávnění pro skupinu AM lze udělit jen osobě, která dosáhla věku 15 let. Řidičské oprávnění udělené pro skupinu AM nicméně platí před dosažením věku 16 let pouze na území státu, jenž toto oprávnění udělil.

Skupina A1

Do skupiny A1 jsou zařazeny:

  1. lehké motocykly s postranním vozíkem nebo bez něj o výkonu nejvýše 11 kW a s poměrem výkonu/hmotnosti nejvýše 0,1 kW/kg a se zdvihovým objemem spalovacího motoru nepřevyšujícím 125 cm3,
  2. tříkolová motorová vozidla o výkonu nejvýše 15 kW.

Veškerá vozidla zařazená do skupiny A1 lze řídit i s řidičským oprávněním pro skupinu A2 nebo A. 

Dále platí, že s řidičským oprávněním pro skupinu B1 lze automaticky řídit tříkolová vozidla spadající do skupiny A1. Tato rovnocennost je dána technickým vymezením této kategorie vozidel.

Zároveň platí, že řidičské oprávnění pro skupinu B opravňuje k řízení vozidel zařazených do skupiny A1, ale pouze za předpokladu, že jsou tato vozidla vybavena automatickou převodovkou. V daném případě se však tato rovnocennost uplatní pouze na území České republiky a nelze se jí dovolávat v jiném členském státě.

Samotné řidičské oprávnění udělené pro skupinu A1 pak opravňuje i k řízení vozidel zařazených do skupiny AM, jakož i k řízení čtyřkolových vozidel o výkonu motoru do 15 kW, s hmotností v nenaloženém stavu do 400 kg a se zdvihovým objemem spalovacího motoru do 125 cm3.

Řidičské oprávnění pro skupinu A1 lze udělit jen osobě, která dosáhla věku 16 let.

Skupina A2

Do skupiny A2 jsou zařazeny motocykly s postranním vozíkem nebo bez něj s výkonem motoru nejvýše 35 kW a s poměrem výkonu/hmotnosti nejvýše 0,2 kW/kg, jež nebyly upraveny z motocyklu s více než dvojnásobným výkonem.

Řidičské oprávnění pro skupinu A2 bylo nově zavedeno s účinností od 19. ledna 2013 jako harmonizované a nahrazuje dřívější řidičské oprávnění skupiny A s omezením výkonu.

V rámci rovnocennosti platí, že k řízení vozidel zařazených do skupiny A2 opravňuje i řidičské oprávnění pro skupinu A. 

Samotné řidičské oprávnění udělené pro skupinu A2 pak v rámci rovnocennosti opravňuje i k řízení vozidel zařazených do skupiny A1 a AM.

Řidičské oprávnění pro skupinu A2 lze udělit jen osobě, která dosáhla věku 18 let.

Skupina A

Do skupiny A jsou zařazeny:

  1. motocykly s postranním vozíkem nebo bez něj,
  2. tříkolová motorová vozidla s výkonem převyšujícím 15 kW.

Řidičské oprávnění pro skupinu A se v důsledku zavedení samostatné skupiny A2 již nadále nerozlišuje na oprávnění s omezením výkonu a bez něj.

V rámci rovnocennosti platí, že řidičské oprávnění udělené pro skupinu B opravňuje držitele, jenž dosáhl věku 21 let, také k řízení tříkolových vozidel zařazených do skupiny A.

Samotné oprávnění skupiny A pak v rámci rovnocennosti opravňuje k řízení všech vozidel zařazených do skupin AM, A1 a A2, jakož i k řízení čtyřkolových vozidel o výkonu motoru do 15 kW a hmotnosti v nenaloženém stavu do 400 kg.

Úprava minimálního věku pro udělení řidičského oprávnění pro skupinu A je relativně komplikovaná. Řidičské oprávnění pro skupinu A lze především udělit jen osobě, která dosáhla věku 24 let. Z této obecné úpravy však platí dvě podstatné výjimky, v jejichž případě se uplatní minimální věk 20, respektive 21 let. Řidičské oprávnění pro skupinu A lze totiž udělit rovněž osobě, která dosáhla věku 21 let, pokud je řidičské oprávnění omezeno jen na tříkolová motorová vozidla, nebo věku 20 let, pokud je tato osoba již nejméně dva roky držitelem řidičského oprávnění pro skupinu A2.

Skupina B1

Do skupiny B1 jsou zařazena čtyřkolová motorová vozidla (s výjimkou vozidel skupiny AM), jejichž výkon nepřevyšuje 15 kW a hmotnost v nenaloženém stavu nepřevyšuje 400 kg nebo 550 kg u vozidel určených k přepravě zboží.

Skupina B1 je jedinou harmonizovanou skupinou, jejíž zavedení v členských státech EU je podle směrnice 2006/126/ES nepovinné. V členských státech, které nezavedou tuto skupinu řidičských průkazů, je k řízení těchto vozidel vyžadováno řidičské oprávnění pro skupinu B.

V rámci rovnocennosti platí, že řídit motorová vozidla zařazená do skupiny B1 mohou také držitelé řidičského oprávnění pro skupinu B.

Samotné řidičské oprávnění udělené pro skupinu B1 pak opravňuje také k řízení tříkolových vozidel zařazených do skupiny A1.

Minimální věk je v případě skupiny B1 zákonem stanoven na 17 let.

Skupina B

Do skupiny B jsou zařazena motorová vozidla (s výjimkou vozidel skupin AM, A1, A2, A a B1), jejichž největší povolená hmotnost nepřevyšuje 3 500 kg, určená pro přepravu nejvýše 8 osob kromě řidiče. K těmto motorovým vozidlům smí být připojeno přípojné vozidlo o největší povolené hmotnosti:

  1. nepřevyšující 750 kg,
  2. převyšující 750 kg, pokud největší povolená hmotnost této jízdní soupravy nepřevyšuje 3 500 kg, nebo
  3. převyšující 750 kg, pokud největší povolená hmotnost této jízdní soupravy převyšuje 3 500 kg, ale nepřevyšuje 4 250 kg, jedná-li se o řidičské oprávnění v rozšířeném rozsahu.

Ve vymezení skupiny B do právě uvedené podoby došlo od 7. listopadu 2014, přičemž změna oproti předchozí úpravě se týká rozsahu práva řídit s oprávněním pro skupinu B jízdní soupravy. Novelou se tak opravuje chyba, jež byla vyvolána chybným oficiálním překladem textu směrnice 2006/126/ES do českého jazyka v Úředním věstníku EU.

Oprávnění k řízení jízdních souprav s řidičským oprávněním pro skupinu B zahrnuje v zásadě dvě možné alternativy, které se liší podle toho, zda jde o řidičské oprávnění samo o sobě, tedy ve standardním rozsahu, anebo o řidičské oprávnění v tzv. rozšířeném rozsahu, jež se uděluje na základě doplňovací zkoušky podle § 45b odst. 3 zákona č. 247/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Toto rozšíření řidičského oprávnění se do řidičského průkazu vyznačí unijním harmonizovaným kódem 96.

Ve standardním rozsahu lze s řidičským oprávněním řídit jízdní soupravu s přípojným vozidlem, jehož největší povolená hmotnost nepřevyšuje 750 kg. Největší povolená hmotnost celé jízdní soupravy v takovém případě může překročit 3 500 kg.

Dále umožňuje standardní rozsah řidičského oprávnění pro skupinu B jeho držiteli řídit jízdní soupravy s přípojným vozidlem o největší povolené hmotnosti převyšující 750 kg, avšak v takovém případě naopak největší povolená hmotnost jízdní soupravy jako celku nesmí přesáhnout 3 500 kg.

Pokud by s přípojným vozidlem o největší povolené hmotnosti větší než 750 kg měla jízdní souprava překročit 3 500 kg, již by bylo nutné řidičské oprávnění pro skupinu B v rozšířeném rozsahu, tedy s vyznačeným harmonizačním kódem 96. Ani pak by ale největší povolená hmotnost jízdní soupravy jako celku nesměla překročit 4 250 kg, neboť v opačném případě by již bylo nezbytné řidičské oprávnění pro skupinu B+E.

Řidičské oprávnění udělené pro skupinu B v rámci rovnocennosti opravňuje také k řízení vozidel zařazených do skupiny A1 s automatickou převodovkou, avšak pouze na území České republiky, a mimo toto území i k řízení všech vozidel zařazených do skupiny AM a B1. Řidičské oprávnění udělené pro skupinu B rovněž opravňuje držitele, který dosáhl věku 21 let, také k řízení tříkolových vozidel zařazených do skupiny A, tj. motorových tříkolek s výkonem vyšším než 15 kW.

Minimální věk je v případě skupiny B stanoven na 18 let.

Skupina C1

Do skupiny C1 jsou zařazena motorová vozidla s výjimkou traktorů, jejichž největší povolená hmotnost převyšuje 3500 kg, ale nepřevyšuje 7500 kg, určená pro přepravu nejvýše 8 osob kromě řidiče, ke kterým smí být připojeno přípojné vozidlo o největší povolené hmotnosti nepřevyšující 750 kg.

Řidičské oprávnění pro skupinu C1 lze udělit jen žadateli, jenž je již držitelem řidičského oprávnění pro skupinu B.

V rámci rovnocennosti platí, že k řízení vozidel zařazených do skupiny C1 opravňuje i oprávnění pro skupinu C. Oprávnění pro skupinu C1 pak opravňuje i k řízení vozidel zařazených do skupiny AM.

Minimální věk je stanoven na 18 let, aniž by tím byla dotčena ustanovení požadující výchozí kvalifikaci, respektive profesní způsobilost.

S řidičským oprávněním skupiny C1 může největší povolená hmotnost jízdní soupravy překročit 7500 kg bez nutnosti absolvovat doplňovací výuku a výcvik či skládat doplňovací zkoušku.

Skupina C

Do skupiny C jsou zařazena motorová vozidla (s výjimkou traktorů a vozidel skupiny C1), jejichž největší povolená hmotnost převyšuje 3500 kg, určená pro přepravu nejvýše 8 osob kromě řidiče, k nimž smí být připojeno přípojné vozidlo o největší povolené hmotnosti nepřevyšující 750 kg.

Řidičské oprávnění pro skupinu C lze udělit jen žadateli, který je již držitelem řidičského oprávnění pro skupinu B.

V rámci rovnocennosti platí, že oprávnění pro skupinu C opravňuje i k řízení vozidel zařazených do skupin AM a C1.

Minimální věk je v případě skupiny C stanoven obecně na 21 let, aniž by tím byla dotčena ustanovení požadující profesní způsobilost řidiče.

Kromě toho však platí určité výjimky, kdy lze řidičské oprávnění skupiny C udělit již při minimálním věku 18 let. Jedná se konkrétně o dva specifické případy. Zákon č. 361/2000 Sb. v § 83 odst. 5 předně stanoví, že obecní úřad obce s rozšířenou působností omezí toto oprávnění tak, aby do dosažení věku 21 let opravňovalo pouze k řízení vozidel Ministerstva vnitra ČR používaných Policií ČR, Vězeňské služby ČR, ozbrojených sil ČR, obecní policie, Hasičského záchranného sboru ČR a jednotek požární ochrany, celních orgánů nebo při zkušební jízdě v souvislosti s jejich opravou nebo údržbou. Druhý specifický případ, kdy lze řidičské oprávnění pro skupinu C udělit již při dosažení 18 let věku, směřuje na řidičské oprávnění sloužící k řízení vozidla při výcviku v rámci vstupního školení podle zákona č. 247/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nebo k řízení vozidla držitelem průkazu profesní způsobilosti řidiče vydaného na základě vstupního školení v rozšířeném rozsahu 280 hodin podle citovaného zákona.

Skupina D1

Do skupiny D1 jsou zařazena motorová vozidla, jejichž délka nepřesahuje 8 metrů, určená pro přepravu více než 8, ale nejvýše 16 osob kromě řidiče, ke kterým smí být připojeno přípojné vozidlo o největší povolené hmotnosti nepřevyšující 750 kg.

Vymezení skupiny bylo v souladu se směrnicí 2006/126/ES zpřesněno zákonem č. 230/2014 Sb., který nabyl účinnosti dnem 7. listopadu 2014, a to tak, že podstatný již není počet míst k sezení, ale celková přepravní kapacita vozidla. Jelikož v tomto případě může změna mít praktický dosah, neboť autobusy mohou být kromě míst k sezení schválena i s místy ke státní, je součástí zákona č. 230/2014 Sb. také odpovídající přechodné ustanovení. To je konkrétně obsaženo v čl. II bodě 2 cit. zákona a vyplývá z něj, že řidičská oprávnění pro skupinu D1 udělená před 19. lednem 2013 zůstávají zachována v dosavadním rozsahu, zatímco ta udělená od 19. ledna 2013 do 6. listopadu 2014 včetně zůstávají na území České republiky zachována v rozsahu, jaký měla podle zákona č. 361/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 230/2014 Sb., a to po dobu 5 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Uvedené přechodné ustanovení bere jednak v potaz, že chybnou transpozici směrnice 2006/126/ES nelze klást k tíži držitelů řidičského oprávnění, současně je ale zohledněno i to, že Česká republika nemůže po jiných členských státech Evropské unie požadovat, aby na svém území akceptovaly jí chybně provedenou transpozici směrnice. Proto přechodné ustanovení dopadá pouze na území České republiky a doba pěti let by měla sloužit k tomu, aby si případně dotčení řidiči rozšířili svoje řidičské oprávnění na skupinu D. Dlužno dodat, že autobusy, jichž se tato změna týká, zpravidla nebývají užívány v mezinárodním provozu, respektive pokud jsou, pak zpravidla pouze se sedícími cestujícími, takže zde v praxi ani žádný problém nenastává.

Řidičské oprávnění pro skupinu D1 lze udělit jen žadateli, jenž je již držitelem řidičského oprávnění pro skupinu B.

V rámci rovnocennosti platí, že k řízení vozidel zařazených do skupiny D1 opravňuje řidičské oprávnění skupiny D. Samotná skupina D1 pak podle § 81 odst. 2 opravňuje k řízení vozidel spadajících do skupiny AM.

Minimální věk je stanoven na 21 let.

Skupina D

Do skupiny D jsou zařazena motorová vozidla (s výjimkou vozidel skupiny D1), určená pro přepravu více než 8 osob kromě řidiče, ke kterým smí být připojeno přípojné vozidlo o největší povolené hmotnosti nepřevyšující 750 kg.

Řidičské oprávnění pro skupinu D lze udělit jen žadateli, jenž je již držitelem řidičského oprávnění pro skupinu B.

V rámci rovnocennosti platí, že řidičské oprávnění pro skupinu D opravňuje také k řízení vozidel zařazených do skupin AM a D1.

Minimální věk je obecně stanoven na 24 let, byť v zásadě se dvěma výjimkami, které umožňují udělit řidičské oprávnění pro skupinu D již ve věku 21 let.

Jedná se konkrétně o obdobné případy, v nichž lze řidičské oprávnění pro skupinu C udělit již ve věku 18 let (viz výše).

Skupina B+E

Do skupiny B+E jsou zařazeny jízdní soupravy složené z vozidla skupiny B a přípojného vozidla o největší povolené hmotnosti nepřevyšující 3500 kg.

Řidičské oprávnění pro skupinu B+E lze udělit jen žadateli, který je již držitelem řidičského oprávnění pro skupinu B.

Skupina B+E má význam tam, kde půjde o jízdní soupravu, k jejímuž řízení nepostačuje řidičské oprávnění skupiny B ani v rozšířeném rozsahu (s harmonizujícím kódem 96). Pokud by však největší povolená hmotnost přípojného vozidla měla překročit 3500 kg, už by ani oprávnění pro skupinu B+E nepostačovalo a bylo by nutné řidičské oprávnění pro skupinu C1+E.

Pokud jde o rovnocennost, k řízení vozidel zařazených do skupiny B+E opravňují rovněž řidičská oprávnění pro skupiny C1+E, D1+E, C+E a D+E. Samotné oprávnění B+E pak opravňuje i k řízení vozidel zařazených do skupiny AM.

Minimální věk je stanoven na 18 let.

Skupina C1+E

Do skupiny C1+E jsou zařazeny jízdní soupravy, jejichž největší povolená hmotnost nepřevyšuje 12 000 kg, složené:

  1. z vozidla zařazeného do skupiny C1 a přípojného vozidla o největší povolené hmotnosti vyšší než 750 kg, nebo
  2. z vozidla zařazeného do skupiny B a přípojného vozidla o největší povolené hmotnosti vyšší než 3500 kg.

Řidičské oprávnění pro skupinu C1+E lze udělit jen žadateli, který je již držitelem řidičského oprávnění pro skupinu C1.

V rámci rovnocennosti platí, že řidičské oprávnění pro skupinu C1+E opravňuje také k řízení vozidel zařazených do skupin AM a B+E. K řízení vozidel zařazených do skupiny C1+E pak opravňuje řidičské oprávnění skupiny C+E.

Minimální věk je stanoven na 18 let.

Skupina C+E

Do skupiny C+E jsou zařazeny jízdní soupravy složené z vozidla skupiny C a přípojného vozidla o největší povolené hmotnosti vyšší než 750 kg.

Řidičské oprávnění pro skupinu C+E lze udělit jen žadateli, který je již držitelem řidičského oprávnění pro skupinu C.

V rámci rovnocennosti platí, že oprávnění udělené pro skupinu C+E opravňuje také k řízení vozidel zařazených do skupin AM, B+E a C1+E. Osobu, jež je zároveň držitelem řidičského oprávnění pro skupinu D, opravňuje řidičské oprávnění udělené pro skupinu C+E také k řízení vozidel zařazených do skupiny D+E.

Minimální věk je stanoven na 21 let. Platí i jedna výjimka, kdy lze toto oprávnění udělit již osobě s minimálním věkem 18 let, avšak taková osoba smí před dosažením věku 21 let řídit vozidla zařazená ve skupině C+E pouze:

  1. při výcviku v rámci vstupního školení zákona č. 247/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nebo
  2. jako držitel dokladu o profesní způsobilosti řidiče na základě absolvovaného vstupního školení v rozšířeném rozsahu 280 hodin.

Skupina D1+E

Do skupiny D1+E jsou zařazeny jízdní soupravy složené z vozidla skupiny D1 a přípojného vozidla o největší povolené hmotnosti vyšší než 750 kg.

Řidičské oprávnění pro skupinu D1+E lze udělit jen žadateli, který je již držitelem řidičského oprávnění pro skupinu D1.

V rámci rovnocennosti platí, že k řízení vozidel zařazených do skupiny D1+E opravňuje řidičské oprávnění skupiny D+E. Samotná skupina D1+E pak opravňuje k řízení vozidel spadajících do skupin AM a B+E.

Minimální věk je stanoven na 21 let.

Skupina D+E

Do skupiny D+E jsou zařazeny jízdní soupravy složené z vozidla skupiny D a přípojného vozidla o největší povolené hmotnosti vyšší než 750 kg.

Řidičské oprávnění pro skupinu D+E lze udělit jen žadateli, který je již držitelem řidičského oprávnění pro skupinu D.

V rámci rovnocennosti platí, že k řízení vozidel zařazených do skupiny D+E opravňuje řidičské oprávnění skupinu C+E v kombinaci se skupinou D. Samotná skupina D+E pak opravňuje k řízení vozidel spadajících do skupin AM, B+E a D1+E.

Minimální věk je stanoven na 24 let. I v tomto případě však platí odchylky, kdy řidičské oprávnění pro skupinu D+E lze udělit také osobě, která dosáhla věku 21, respektive 23 let, avšak před dosažením věku 24 let smí taková osoba řídit vozidlo skupiny D+E pouze:

  1. při výcviku v rámci vstupního školení zákona č. 247/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to už od 21 let,
  2. jako držitel dokladu o profesní způsobilosti řidiče na základě absolvovaného vstupního školení v rozšířeném rozsahu 280 hodin, a to už od 21 let, nebo
  3. jako držitel dokladu o profesní způsobilosti řidiče na základě absolvovaného vstupního školení v základním rozsahu 140 hodin, a to od 23 let.

Skupina T

Do skupiny T jsou zařazeny traktory a pracovní stroje samojízdné, k nimž smí být připojeno přípojné vozidlo.

Skupina T zůstává i nadále národní skupinou platnou pouze na území ČR.

V případě skupiny T není stanovena žádná rovnocennost.

Minimální věk je stanoven na 17 let.

Podmínky udělení a držení řidičského oprávnění

V případě, že by osoba v době výkonu sankce nebo trestu zákazu činnosti spočívajícího v zákazu řízení motorových vozidel podle § 82 odst. 1 písm. f) podstupovala výcvik např. k rozšíření řidičského oprávnění, dopustila by se trestného činu maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 337 odst. 1 písm. a) zákona č. 40/2009 Sb., protože by vykonávala činnost, která jí byla zakázána.

Podle § 82 odst. 2 zákona č. 361/2000 Sb. musí po celou dobu držení řidičského oprávnění jeho držitel splňovat podmínky zdravotní a odborné způsobilosti, a jsou-li k držení skupiny nebo podskupiny řidičského oprávnění stanoveny další podmínky, musí plnit i tyto další podmínky. V případě, že dojde ke ztrátě zdravotní nebo odborné způsobilosti nebo osoba přestane plnit další podmínky stanovené pro držení skupiny nebo podskupiny řidičského oprávnění, je třeba podle rozsahu této ztráty omezit nebo odejmout řidičské oprávnění.

K provedení některých ustanovení zákona vydalo Ministerstvo zdravotnictví ČR vyhlášku č. 277/2004 Sb., o stanovení zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel, zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel s podmínkou a náležitostí lékařského potvrzení osvědčujícího zdravotní důvody, pro něž se za jízdy nelze na sedadle motorového vozidla připoutat bezpečnostním pásem (vyhláška o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel), která nabyla účinnosti dnem 1. června 2004. Vyhláška již byla opakovaně novelizována.

Zdravotní způsobilost k řízení motorových vozidel

Zdravotní způsobilostí k řízení motorových vozidel se rozumí tělesná a duševní schopnost k řízení motorových vozidel.

V § 84 odst. 2 zákona č. 361/2000 Sb. je jednoznačně stanoveno, že posudek o zdravotní způsobilosti vydává posuzující lékař. Nelze tedy posudek nahrazovat lékařskou zprávou z odborných zdravotnických zařízení apod. Takové lékařské zprávy jsou pouze podkladem pro vydání konečného posudku posuzujícím lékařem.

Pokud posuzující lékař podmíní vydání posudku o zdravotní způsobilosti odborným zdravotním vyšetřením, je podle § 85 odst. 1 zákona žadatel o řidičské oprávnění nebo držitel řidičského oprávnění povinen uhradit náklady spojené s tímto odborným vyšetřením. Současně bude žadatel hradit i náklady spojené s vydáním vlastního posudku o zdravotní způsobilosti.

Žadateli musí být po provedené lékařské prohlídce vždy vydán posuzujícím lékařem písemný posudek o zdravotní způsobilosti, jak uvádí § 85 odst. 2 a 3 zákona. Vzor tohoto posudku je uveden v příloze 2 k vyhlášce o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel. Nejde však o tiskopis, ale pouze o vzor posudku o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel, který může být vypracován na libovolném formátu papíru, ale musí vždy obsahovat všechny údaje, které jsou vzorem posudku stanoveny, i pokud jde o grafické provedení posudku.

Nelze tedy již vydávat posudky o zdravotní způsobilosti na různých druzích potvrzení, dříve užívaných (výměnný list, různé kartičky apod.), ale pouze podle stanoveného vzoru.

Posuzujícímu lékaři je podle § 86 zákona uložena povinnost zaslat kopii posudku o zdravotní způsobilosti příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností v případě, kdy je žadatel o řidičské oprávnění nebo držitel řidičského oprávnění zdravotně způsobilý s podmínkou nebo zdravotně nezpůsobilý k řízení motorových vozidel.

Každý lékař, který zjistí, že žadatel o řidičské oprávnění nebo držitel řidičského oprávnění je zdravotně způsobilý k řízení motorových vozidel s podmínkou nebo není zdravotně způsobilý k řízení motorových vozidel, je povinen o této skutečnosti neprodleně informovat obecní úřad obce s rozšířenou působností příslušný podle obvyklého bydliště nebo místa studia žadatele o řidičské oprávnění nebo držitele řidičského oprávnění.

Pravidelné lékařské prohlídky

Povinná osoba uvedená v § 87 odst. 1 zákona nemá povinnost hlásit příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností výsledek zkoumání zdravotní způsobilosti a posudek o zdravotní způsobilosti nemusí mít při řízení motorového vozidla u sebe, a nemusí jej tedy předkládat policistovi při kontrole provozu na pozemních komunikacích. Platí to i v případě, kdy jde o osobu starší 65 let.

Pravidelných lékařských prohlídek se podle § 87 odst. 1 písm. d) zákona musejí zúčastnit držitelé uvedených skupin a podskupin řidičských oprávnění, kteří vozidla těchto skupin nebo podskupin řídí. Pokud jsou pouze držiteli skupin nebo podskupin řidičských oprávnění uvedených v tomto ustanovení, ale neřídí tato vozidla, nejsou povinni absolvovat pravidelné lékařské prohlídky.

Povinná osoba uvedená v § 87 odst. 3 zákona sice nemá povinnost hlásit příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností výsledek zkoumání zdravotní způsobilosti, ale posudek (resp. doklad) o zdravotní způsobilosti musí mít při řízení motorového vozidla u sebe a musí jej také předkládat policistovi při kontrole provozu na pozemních komunikacích (§ 6 odst. 8 písm. d)).

Posuzující lékař může podle § 87 odst. 4 a 5 zákona v odůvodněných případech nařídit lékařské prohlídky zdravotního stavu v intervalech kratších, než jsou stanoveny v tomto paragrafu. V důsledku tohoto omezení je pak držiteli řidičského oprávnění omezena i doba platnosti řidičského průkazu.

Držitel řidičského oprávnění je pak povinen se takovému opatření podrobit a absolvovat i případné odborné vyšetření, které posuzující lékař nařídí.

Podle § 88 odst. 4 zákona musí závěry pravidelné lékařské prohlídky posuzující lékař zapsat do posudku o zdravotní způsobilosti, který v písemné podobě předá povinné osobě. V případech, kdy je lékařským vyšetřením zjištěna choroba, na základě které může být řidičské oprávnění podmíněno nebo odňato, je posuzující lékař povinen neprodleně kopii posudku o zdravotní způsobilosti zaslat příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností a u osob uvedených v § 87 odst. 1 tohoto zákona i jejich zaměstnavateli. V posudku musí být uvedena podmínka zdravotní způsobilosti nebo v případě, kdy není osoba zdravotně způsobilá, důvody, pro něž je zdravotně nezpůsobilá k řízení motorových vozidel.

Některá zdravotní omezení pak lze do řidičského průkazu zapsat pomocí tzv. harmonizačních kódů, které jsou uvedeny v § 11 vyhlášky č. 31/2001 Sb., o řidičských průkazech a o registru řidičů, ve znění pozdějších předpisů.

Dopravně psychologické vyšetření

Dopravně psychologickému vyšetření podle § 87a zákona č. 361/2000 Sb. jsou povinni se podrobit řidiči uvedení v tomto ustanovení. Úprava dopravně psychologických vyšetření doznala zásadních změn s účinností od 1. srpna 2011, a to na základě zákona č. 133/2011 Sb. Uvedenou novelou byla ze zákona úplně vypuštěna neurologická vyšetření, včetně vyšetření EEG.

Dopravně psychologické vyšetření ve vazbě na skupinu řidičského oprávnění

Dopravně psychologickému vyšetření se musí především podrobovat:

  1. držitel řidičského oprávnění skupin C, C+E a C1+E, který řídí nákladní automobil o největší povolené hmotnosti převyšující 7500 kg nebo speciální automobil o největší povolené hmotnosti převyšující 7500 kg nebo jízdní soupravu, jež je složena z nákladního automobilu a přípojného vozidla nebo ze speciálního automobilu a přípojného vozidla, jehož největší povolená hmotnost převyšuje 7500 kg,
  2. držitel řidičského oprávnění skupin D, D+E, D1 a D1+E, který řídí motorové vozidlo zařazené do příslušné skupiny vozidel.

Dopravně psychologickému vyšetření je držitel uvedeného řidičského oprávnění povinen se podrobit před zahájením výkonu uvedené činnosti a dalšímu dopravně psychologickému vyšetření nejdříve šest měsíců před dovršením 50 let a nejpozději v den dovršení 50 let a dále pak každých pět let.

Výjimku mají pouze řidiči, kteří provádějí silniční dopravu soukromé povahy, pokud není prováděna za úplatu, a řidiči vozidel požární ochrany, Policie ČR, Vězeňské služby ČR, zpravodajských služeb a ozbrojených sil České republiky.

Dopravně psychologické vyšetření provádí psycholog, který je držitelem akreditace udělené Ministerstvem dopravy ČR.

Dopravně psychologické vyšetření je podkladem k posudku o zdravotní způsobilosti.

Náklady na tato vyšetření hradí v případě osob v pracovněprávním vztahu jejich zaměstnavatel, jinak vyšetřovaný řidič.

Jelikož toto ustanovení vyvolalo u dopravní veřejnosti řadu diskusí, je vhodné uvést následující podrobnější rozbor:

Dopravně psychologické vyšetření bylo do zákona vloženo poslaneckým pozměňovacím návrhem.

Povinnost podstupovat vyšetření se vztahuje především na držitele řidičského oprávnění skupin C, C+E. Na držitele řidičského oprávnění skupiny C1+E jenom tehdy, jestliže je hmotnost řízené jízdní soupravy vyšší než 7500 kg. Vyšetřením se také musejí podrobit držitelé oprávnění skupin D1, D, D1+E a D+E, tedy řidiči autobusů. Povinnost se ovšem netýká řidičů, kteří provádějí bezúplatnou silniční dopravu soukromé povahy, jež by při jisté míře zobecnění bylo možné označit jako „řidiče-amatéry”.

Výsledek vyšetření je důležitým podkladem pro vydání posudku o zdravotní způsobilosti, k jehož vydání je oprávněn posuzující lékař. Posuzující lékař by proto měl předložení písemného podkladu o výsledku dopravně psychologického vyšetření v zákonem stanovených případech požadovat a tuto skutečnost poznamenat do vydávaného posudku o zdravotní způsobilosti.

Vstupní dopravně psychologické vyšetření

Zákon upravuje dvojí režim dopravně psychologického vyšetření. Prvním případem jsou vstupní vyšetření, která jsou určena pro začínající řidiče. Povinnost podrobit se dopravně psychologickému vyšetření je totiž stanovena každému držiteli řidičského oprávnění ještě před zahájením výkonu činnosti podle § 87a odst. 1 zákona. Jinými slovy, pokud někdo po 1. červenci 2006 má v úmyslu nově začít vykonávat profesi řidiče s vozidlem, které spadá do některé z výše vymezených skupin řidičského oprávnění, bude se muset ještě před zahájením této činnosti podrobit vyšetření.

Pravidelná vyšetření

Právní úprava předpokládá, že vyšetření se bude ve stanovených termínech pravidelně opakovat. Prvnímu pravidelnému dopravně psychologickému vyšetření se stanovení řidiči musejí podrobit nejdříve šest měsíců před dovršením 50 let, nejpozději však v den dovršení 50 let, a dále pak pravidelně každých pět let. Z toho je patrné, že takto stanovené lhůty jsou delší, než je tomu v případě povinných pravidelných lékařských prohlídek řidičů z povolání posuzujícím lékařem. Pouze pro každé páté takové lékařské vyšetření bude nutné doložit doklad o způsobilosti podle § 87a zákona o silničním provozu.

Zákon explicitně nestanovuje, po jak dlouhou dobu lze výsledek vyšetření ještě považovat za relevantní. To lze dovozovat pouze z výkladu zákona, přestože výsledky takových úvah nejsou vždy zcela přesvědčivé. Z povinnosti opakovat vyšetření vyplývá, že posudek lze považovat za právně relevantní po dobu pěti let. To je však poněkud narušeno systémem prvních dopravně psychologických vyšetření. Jediným omezením zde totiž je hranice padesáti let věku povinného řidiče. Z toho se dá vyvozovat, že podobně by se daly posoudit i výstupy dopravně psychologických vyšetření, kterým se řidiči podrobili před 1. červencem 2006.

Sankce za nepodrobení se dopravně psychologickému vyšetření

Protože je ze zákona výstup o dopravně psychologickém vyšetření jedním z podkladů pro vydání posudku o zdravotní způsobilosti, je při úvaze o možných sankcích nutno vzít v úvahu především situaci, kdy lékař pro absenci uvedených podkladů posudek o zdravotní způsobilosti nevydá. Na takové případy pamatuje zákon pokutou od 5000 do 10 000 Kč, zákazem činnosti od šesti měsíců do jednoho roku.

Dopravně psychologické vyšetření „vybodovaných” řidičů

Novelou účinnou od 1. srpna 2011 byly do okruhu povinných osob doplněny též osoby žádající o vrácení řidičského oprávnění poté, co pozbyly řidičské oprávnění v důsledku dosažení celkového počtu 12 bodů v bodovém hodnocení řidičů. I ony se tedy nově musejí jednorázově podrobit dopravně psychologickému vyšetření a jeho kladný výsledek je jednou z podmínek pro to, aby těmto osobám mohlo být vráceno řidičské oprávnění podle § 123d zákona.

Dopravně psychologické vyšetření ostatních „sankcionovaných řidičů”

Dopravně psychologickému vyšetření je s účinností od 1. června 2013 povinna se podrobit též osoba, která žádá o vrácení řidičského oprávnění, jež pozbyla v důsledku:

  1. soudem uloženého trestu zákazu činnosti spočívajícího v zákazu řízení motorových vozidel,
  2. správním orgánem uložené sankce zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel, byla-li tato sankce uložena na dobu nejméně 6 měsíců, nebo
  3. podmíněného odložení podání návrhu na potrestání nebo podmíněného zastavení trestního stíhání, v průběhu jehož zkušební doby se zavázala zdržet se řízení motorových vozidel.

Kladný výsledek tohoto vyšetření, které je i zde podkladem pro vydání posudku o zdravotní způsobilosti, je i zde jednou z podmínek pro to, aby těmto osobám mohlo být vráceno řidičské oprávnění

Odborná způsobilost k řízení motorových vozidel

V některých případech mohou být výcvik v autoškole a následná zkouška provedeny i na vozidle s automatickou převodovkou (tj. na vozidle, v němž není pedál spojky, resp. u motocyklů ruční páka spojky). Protože motorové vozidlo vybavené automatickou převodovkou vyžaduje jiný způsob ovládání vozidla (pedálů a řazení rychlostí), žadateli o řidičské oprávnění, který na takovém vozidle absolvoval výcvik, bude řidičské oprávnění podle § 90 odst. 2 zákona omezeno pouze na vozidla s automatickou převodovkou. Řidič s tímto omezením řidičského oprávnění nesmí řídit motorová vozidla vybavená spojkou ovládanou řidičem.

Jestliže však žadatel o řidičské oprávnění získal řidičské oprávnění bez tohoto omezení, může po získání řidičského oprávnění řídit i vozidlo s automatickou převodovkou.

Udělení a rozšíření řidičského oprávnění

Podle § 92 odst. 2 zákona se řidičské oprávnění uděluje na základě písemné žádosti o řidičské oprávnění, splňuje-li žadatel podmínky pro udělení řidičského oprávnění, které jsou uvedeny v § 82 tohoto zákona.

Jednou z překážek pro udělení řidičského oprávnění je mj. též skutečnost, že žadatel je ve výkonu trestu či že mu byla uložena sankce zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel. Podle § 82 odst. 3 zákona si tuto skutečnost ověřuje příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností sám tak, že si vyžádá výpis z evidence Rejstříku trestů, a to v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup. Žadatel o řidičské oprávnění tedy sám výpis z Rejstříku trestů tomuto úřadu již předkládat nemusí.

Překážkou pro udělení řidičského oprávnění je i to, že žadatel nemá na území ČR tzv. obvyklé bydliště ve smyslu § 2 písm. hh) zákona ani se zde studiem trvajícím alespoň 6 měsíců, které by splňovalo požadavky stanovené v § 82 odst. 4 zákona, nepřipravuje na výkon budoucího povolání.

Podmínění a omezení řidičského oprávnění

Na základě § 93 odst. 2 písm. b) zákona je k získání některých skupin nebo podskupin řidičského oprávnění třeba, aby žadatel splnil kromě základních podmínek pro jejich získání i další podmínky, které jsou stanoveny tímto zákonem.

Pokud žadatel o řidičské oprávnění přestane plnit některou z dalších podmínek uvedených v § 91, nelze mu omezovat řidičské oprávnění, ale řidičské oprávnění mu nebude uděleno; je-li již držitelem příslušné skupiny řidičského oprávnění, bude mu toto řidičské oprávnění odňato.

Každý držitel řidičského oprávnění se v souladu s § 93 odst. 2 písm. c) zákona může vzdát některé ze skupin nebo podskupin řidičského oprávnění. Důvody vzdání se řidičského oprávnění nemusí držitel uvádět, protože vycházejí z jeho vůle, a nemůže být nikým nucen k takovému kroku.

Důvody vzdání se řidičského oprávnění mohou být různé, např. psychické trauma po těžké dopravní nehodě, déletrvající zdravotní problémy apod.

Své rozhodnutí musí písemně oznámit příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností. Oznámení musí obsahovat údaje uvedené v tomto ustanovení.

Odnětí řidičského oprávnění a vzdání se řidičského oprávnění

Jestliže nebude držitel řidičského oprávnění splňovat některou z podmínek zdravotní způsobilosti podle § 94 odst. 1 písm. a) zákona a zcela pozbude zdravotní způsobilost, odejme mu příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností řidičské oprávnění. Totéž platí v případě, že držitel řidičského oprávnění nebude splňovat některou z podmínek odborné způsobilosti, a zcela tak pozbude odbornou způsobilost.

Řidičské oprávnění lze odejmout podle § 94 odst. 1 písm. c) zákona i osobě, která jej získala, aniž by splňovala podmínku obvyklého bydliště či nejméně půlročního studia na území ČR.

Podle § 94 odst. 2 až 5 zákona se držitel řidičského oprávnění může vzdát řidičského oprávnění v plném rozsahu, což ve svém důsledku znamená, že se svým rozhodnutím zbavil možnosti řídit motorová vozidla.

Své rozhodnutí musí písemně sdělit příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností.

Vzdá-li se držitel řidičského oprávnění jako celku nebo jen některé ze skupin řidičského oprávnění, není v zákoně stanoven žádný právní mechanismus, podle kterého by bylo možné řidičské oprávnění nebo skupinu řidičského oprávnění vrátit. Mělo by tak jít o nevratný proces, kdy by měla být nová možnost stát se držitelem řidičského oprávnění nebo skupiny řidičského oprávnění podmíněna výukou a výcvikem v plném rozsahu požadované skupiny.

Pozbytí řidičského oprávnění

Řidič podle § 94a automaticky pozbývá řidičské oprávnění, aniž by o tom obecní úřad obce s rozšířenou působností musel vydávat rozhodnutí, jestliže:

  1. mu byl soudem uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel,
  2. mu byla správním orgánem uložena sankce zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel,
  3. bylo rozhodnuto o podmíněném odložení podání návrhu na jeho potrestání nebo podmíněném zastavení jeho trestního stíhání, v průběhu jehož zkušební doby se zavázal zdržet se řízení motorových vozidel.

Držitel řidičského oprávnění je povinen do pěti pracovních dnů ode dne nabytí právní moci příslušného rozhodnutí odevzdat řidičský průkaz na příslušném obecním úřadě obce s rozšířenou působností, jenž mu vydá potvrzení o odevzdání řidičského průkazu.

Přezkoumání zdravotní způsobilosti

V souladu s § 96 odst. 1 zákona může v odůvodněných případech příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností nařídit držiteli řidičského oprávnění přezkoumání zdravotní způsobilosti. Přezkoumání zdravotní způsobilosti se řídí stejnými zásadami jako posuzování zdravotní způsobilosti.

Podle § 96 odst. 3 až 5 zákona pak příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností stanoví lhůtu, do které je držitel řidičského oprávnění povinen se přezkoumání zdravotní způsobilosti podrobit.

Jestliže se držitel řidičského oprávnění nepodrobí ve stanovené lhůtě nebo v náhradní lhůtě přezkoumání zdravotní způsobilosti bez závažného důvodu, je považován za zdravotně nezpůsobilého k řízení motorových vozidel. V návaznosti na to bude takové osobě odňato řidičské oprávnění.

Přezkoušení z odborné způsobilosti

Na základě § 97 odst. 2 zákona se přezkoušení z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel provádí zkouškou podle § 45 zákona č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Náklady zkoušky hradí žadatel.

Jestliže řidič při přezkoušení z odborné způsobilosti neprospěl, může zkoušku opakovat pouze jednou. Opakovaná zkouška může být provedena nejdříve za pět pracovních dnů. Neuspěje-li řidič ani při opakované zkoušce, musí se podrobit nové výuce nebo výcviku z předmětu, v němž neprospěl.

Opakovací dílčí zkoušky i zkoušky po ukončení nové výuky nebo výcviku z některého předmětu je řidič povinen složit ve lhůtě šesti měsíců ode dne konání první zkoušky při přezkoušení z odborné způsobilosti; jinak se musí podrobit nové výuce a výcviku v plném rozsahu.

Podle § 97 odst. 3 až 5 zákona č. 361/2000 Sb. stanoví příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností lhůtu, do které je držitel řidičského oprávnění povinen se přezkoušení z odborné způsobilosti podrobit.

Jestliže se držitel řidičského oprávnění nepodrobí v takto stanovené lhůtě nebo v náhradní lhůtě přezkoušení z odborné způsobilosti bez závažného důvodu, je považován za odborně nezpůsobilého k řízení motorových vozidel. V návaznosti na to bude takové osobě odňato řidičské oprávnění pro existenci vyvratitelné právní domněnky o ztrátě odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel.

Zrušení podmínění nebo omezení řidičského oprávnění

Jestliže bylo držiteli řidičského oprávnění jeho řidičské oprávnění ze zdravotních důvodů podmíněno a důvody pro toto podmínění pominuly, musí držitel podmíněného řidičského oprávnění podat podle § 98 odst. 1 a 2 zákona písemnou žádost na příslušném obecním úřadě obce s rozšířenou působností, v níž požádá o zrušení podmínění.

Osoba, které bylo řidičské oprávnění odňato pro ztrátu zdravotní způsobilosti a jež úspěšně absolvuje lékařské vyšetření, kterým je zjištěno, že zcela nebo zčásti pominuly důvody, pro něž jí bylo řidičské oprávnění odňato, může podle § 100 odst. 1 a 2 zákona podat u příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností písemnou žádost o vrácení odňatého řidičského oprávnění.

Pokud bylo odnětí řidičského oprávnění pro ztrátu zdravotní způsobilosti delší než tři roky, musí žadatel o řidičské oprávnění před jeho vrácením prokázat podle § 100 odst. 3 a 8 zákona, že je rovněž odborně způsobilý a podrobit se přezkoušení z odborné způsobilosti.

Podle § 100 odst. 9 zákona pak držiteli, který je podle posudku zdravotní způsobilosti způsobilý k řízení motorových vozidel pouze s podmínkou, omezí příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností vrácené řidičské oprávnění.

Vrácení řidičského oprávnění

Osoba, jíž bylo řidičské oprávnění odňato pro ztrátu odborné způsobilosti a která se úspěšně podrobí přezkoušení z odborné způsobilosti, může podle § 101 zákona podat u příslušného obecního úřadu písemnou žádost o vrácení odňatého řidičského oprávnění. Žádost nesmí být podána dříve než šest měsíců po nabytí právní moci rozhodnutí o odnětí řidičského oprávnění.

V žádosti o vrácení řidičského oprávnění musejí být vyplněny údaje, které jsou na formuláři žádosti uvedeny. Současně s žádostí musí být předložen platný doklad totožnosti žadatele a doklad o odborné způsobilosti nesmí být při podání žádosti starší 30 dnů.

Osoba, jíž byl soudem nebo příslušným správním orgánem uložen zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel nebo která pozbyla řidičské oprávnění v důsledku svého závazku neřídit ve zkušební době motorová vozidla, může po uplynutí zákazu činnosti nebo poté, co bylo upuštěno od výkonu zbytku tohoto zákazu činnosti, resp. poté, co se po uplynutí zkušební doby osvědčí, podat podle § 102 odst. 1 zákona písemnou žádost na příslušný obecní úřad o vrácení řidičského oprávnění. Pokud ode dne pozbytí řidičského oprávnění uplynul (ke dni podání žádosti) více než jeden rok, musí žadatel prokázat zdravotní i odbornou způsobilost. Zdravotní způsobilost pak musí prokázat i ti z nich, kteří jsou povinni se před vrácením řidičského oprávnění podrobit dopravně psychologickému vyšetření. Jde konkrétně o osoby, jež řidičské oprávnění pozbyly v důsledku:

  1. soudem uloženého trestu zákazu činnosti spočívajícího v zákazu řízení motorových vozidel,
  2. správním orgánem uložené sankce zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel, byla-li tato sankce uložena na dobu nejméně 6 měsíců, nebo
  3. podmíněného odložení podání návrhu na potrestání nebo podmíněného zastavení trestního stíhání, v průběhu jehož zkušební doby se zavázala zdržet se řízení motorových vozidel.

Řidičský průkaz

Řidičský průkaz je podle § 103 odst. 1 zákona označen za veřejnou listinu, jejíž padělání nebo pozměňování je označeno za trestný čin a jako takové je sankcionováno v souladu s trestním zákoníkem. Předáváním nebo přijímáním řidičského průkazu jako náhrady za finanční částku při vstupu do různých zařízení nebo za poskytnutí drobných služeb (např. pronájem skříňky ve sportovním zařízení) se dopouští protiprávního jednání jak držitel řidičského průkazu, tak i osoba, která řidičský průkaz jako zástavu převzala.

Druhy mezinárodních řidičských průkazů

Obecními úřady mohou být podle § 104 odst. 1 zákona vydávány držitelům řidičských průkazů dva vzory mezinárodních řidičských průkazů – podle Úmluvy o silničním provozu (Ženeva 1949) a podle Úmluvy o silničním provozu (Vídeň 1968).

Nutnost vydávat dva vzory mezinárodních řidičských průkazů vyplývá z rozdílného grafického provedení mezinárodních řidičských průkazů a rozdílné délky platnosti těchto řidičských průkazů, kdy je mezinárodní řidičský průkaz vydaný podle Úmluvy o silničním provozu (Ženeva 1949) platný jeden rok od data vydání a mezinárodní řidičský průkaz vydaný podle Úmluvy o silničním provozu (Vídeň 1968) je platný tři roky od data vydání. Platnost mezinárodního řidičského průkazu nesmí být delší než platnost řidičského průkazu, na jehož základě byl mezinárodní řidičský průkaz vydán.

Mezinárodní řidičský průkaz, který je vydán příslušným obecním úřadem, neopravňuje podle § 104 odst. 3zákona jeho držitele k řízení motorových vozidel na území České republiky. Toto omezení je uvedeno přímo v mezinárodním řidičském průkazu a vyplývá z obsahu příslušné mezinárodní úmluvy, podle které je mezinárodní řidičský průkaz vydán.

Při řízení na území státu, jenž mezinárodní řidičský průkaz vydal, se tak řidič musí prokázat řidičským průkazem, který je platný. To platí i pro řízení motorového vozidla při cestě do zahraničí.

Změna údajů zapsaných v řidičském průkazu

Držiteli řidičského průkazu nebo mezinárodního řidičského průkazu je v § 108 zákona uložena povinnost oznámit do 5 pracovních dnů ode dne, kdy ke změně došlo, změnu údajů, které jsou zaznamenávány do řidičského průkazu nebo mezinárodního řidičského průkazu. Změny oznamuje držitel příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností. Povinnost se vztahuje např. na oznamování změny příjmení, trvalého pobytu při přestěhování do jiné obce či podstatná změna podoby držitele řidičského průkazu.

V případě, že by došlo ke změně zaznamenávaných údajů ze strany státního orgánu, bude řidičský průkaz vyměněn bez placení správního poplatku, kterému by jinak vydání řidičského průkazu nebo mezinárodního řidičského průkazu podléhalo.

Vydání řidičského průkazu nelze podle § 110 odst. 1 zákona požadovat u jiného obecního úřadu než u toho obecního úřadu, který je příslušný zpravidla podle místa trvalého pobytu osoby, případně dalších kritérií, jak je uvedeno v § 2 písm. hh) zákona.

V § 110 odst. 2 zákona je uvedena základní lhůta, dokdy příslušný obecní úřad vydá řidičský průkaz. Ta je stanovena na 20 dnů ode dne podání žádosti o vydání řidičského průkazu. Lhůta vychází z podmínek a možností výroby a distribuce řidičských průkazů v rámci centrální výroby. V § 110 odst. 4 zákona je zároveň stanovena i doba 5 pracovních dnů pro expresní vydání řidičského průkazu za vyšší správní poplatek, který činí 500 Kč.

Řidičský průkaz si podle § 110 odst. 5 zákona může žadatel vyzvednout buď sám, nebo prostřednictvím zmocněné osoby, která předloží ověřenou plnou moc.

Držitel řidičského oprávnění smí mít podle § 110 odst. 6 zákona pouze jeden platný řidičský průkaz. To se týká i mezinárodního řidičského průkazu podle Úmluvy o silničním provozu (Vídeň 1968) a mezinárodního řidičského průkazu podle Úmluvy o silničním provozu (Ženeva 1949), jakož i řidičského průkazu vydaného jiným členským státem Evropské unie či smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru (EHP).

Provádění zápisů, změn, oprav a úprav v řidičském průkazu neoprávněnou osobou podle § 110 odst. 7 je zpravidla posuzováno jako trestný čin podle § 348 zákona č. 40/2009 Sb. (padělání a pozměnění veřejné listiny), kde je stanoveno, že kdo padělá veřejnou listinu nebo podstatně změní její obsah v úmyslu, aby jí bylo užito jako pravé, nebo takovou listinu užije jako pravou, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti.

Vydání mezinárodního řidičského průkazu

Při cestách do některých států je třeba mít k řízení motorových vozidel mezinárodní řidičský průkaz, protože ne každý stát uznává řidičské průkazy České republiky.

Všechny platné české řidičské průkazy jsou uznávány všemi členskými státy Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru, a to bez výjimky.

Ztráta, odcizení, poškození nebo zničení řidičského průkazu

Hlášení ztráty, odcizení, poškození nebo zničení řidičského průkazu nebo mezinárodního řidičského průkazu je třeba provést podle § 115 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb. pouze na příslušném obecním úřadě obce s rozšířenou působností podle § 124 odst. 7 zákona.

Toto opatření bohužel přináší problémy držitelům řidičských průkazů nebo mezinárodních řidičských průkazů, kteří např. na dovolené nebo na služební cestě na území České republiky nebo v zahraničí ztratí řidičský průkaz nebo mezinárodní řidičský průkaz, je jim odcizen nebo jej poškodí či zničí, protože tuto skutečnost jsou povinni ohlásit až příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností.

Při hlášení ztráty, odcizení, poškození nebo zničení řidičského průkazu je držitel řidičského oprávnění, podle § 115 odst. 2 zákona povinen předložit doklad totožnosti.

Držitel řidičského oprávnění může využít zmocnění podle § 117 tohoto zákona, podle kterého může zaslat oznámení ztráty, odcizení, poškození nebo zničení řidičského průkazu poštou nebo elektronickou formou (se zaručeným elektronickým podpisem, popřípadě prostřednictvím datové schránky).

Po nahlášení ztráty, odcizení, poškození nebo zničení řidičského průkazu podle § 115 odst. 3 zákona je žadateli vždy bezodkladně po ohlášení vystaveno potvrzení o oznámení ztráty, odcizení, poškození nebo zničení řidičského průkazu, a to i v případech, kdy nebude držitel požadovat vydání druhopisu řidičského průkazu.

Toto potvrzení nicméně neopravňuje držitele řidičského oprávnění k řízení vozidla v zahraničí.

Výměna řidičského průkazu

Příslušník státu Evropské unie může na základě § 116 odst. 1 zákona po splnění zákonem stanovených podmínek požádat příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností o výměnu řidičského průkazu členského státu za český řidičský průkaz.

Podle § 116 odst. 3 zákona po splnění zákonem stanovených podmínek musí každý požádat příslušný obecní úřad o výměnu řidičského průkazu vydaného cizím státem za řidičský průkaz český.

Výměna dosavadních řidičských průkazů

§ 134 zákona jsou uvedeny termíny povinné výměny jednotlivých druhů řidičských průkazů podle doby jejich vydání. Tyto termíny byly opakovaně měněny.

Řidičské průkazy vydané:

  1. od 1. ledna 1994 do 31. prosince 2000 jsou již rovněž neplatné, a to od 1. ledna 2010;
  2. od 1. ledna 2001 do 30. dubna 2004 jsou jejich držitelé povinni vyměnit do 31. prosince 2013.

Řidičské průkazy, které nebyly v uvedených termínech vyměněny, pozbývají platnosti uplynutím příslušné doby stanovené pro jejich výměnu. Platnost řidičského průkazu se prodlužuje o lhůtu vydání řidičského průkazu podle § 110 odst. 2 (tj. o 20 kalendářních dnů), prokáže-li držitel řidičského průkazu, že podal příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností žádost o vydání nového řidičského průkazu před uplynutím výše uvedené lhůty pro výměnu starého průkazu.

Zabránění v jízdě

V případech uvedených v § 118a odst. 1 až 4 zákona může příslušník Policie ČR řidiči přikázat odstavení vozidla na vhodném místě, např. parkovišti, v areálu podniku apod., a přiložením technického prostředku, tzv. „botičky”, mu zabránit v další jízdě, popřípadě může nechat vozidlo nechat odtáhnout.

Pokud zjistí důvody k zabránění jízdy motorového vozidla strážník obecní policie, je povinen k provedení zábranných opatření přivolat Policii ČR.

Je-li ve vozidle přítomna jiná osoba, která je držitelem příslušné skupiny řidičského oprávnění a je způsobilá k řízení motorového vozidla, může v souladu s § 118a odst. 6 zákona vozidlo odvézt a zajistit tato osoba; to neplatí, je-li důvodem zabránění v jízdě závada na vozidle, popřípadě nesložení požadované kauce. V některých případech bude možné např. telefonicky vyzvat rodinného příslušníka nebo osobu řidiči známou, aby se dostavila na místo zákroku a vozidlo odvezla. K zajištění odvozu vozidla však nelze rodinné příslušníky nebo osoby známé nutit. Speciální úprava platí pro zabránění v jízdě vozidlu, u něhož je důvodné podezření, že bylo užito k „silničnímu závodu” v rozporu s § 47a zákona; v takovém případě je možné vozidlo zadržet maximálně na 48 hodin.

Zadržení řidičského průkazu

Podle § 118b odst. 1, 2, 3 a 6 zákona je policista oprávněn v případech uvedených v § 118a odst. 1 písm. a) až h) zákona zadržet řidičský průkaz řidiči, který:

  1. je podezřelý, že bezprostředně předtím zavinil dopravní nehodu, při níž došlo k usmrcení nebo těžké újmě na zdraví;
  2. ujel z místa dopravní nehody, na které měl bezprostředně předtím účast a již byl povinen oznámit policii podle § 47 odst. 3 písm. b);
  3. je podezřelý, že požil alkoholický nápoj nebo užil jinou návykovou látku během jízdy;
  4. je podezřelý, že řídil motorové vozidlo bezprostředně po požití alkoholického nápoje nebo užití návykové látky nebo v takové době po požití alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové látky;
  5. se přes výzvu odmítl podrobit vyšetření ke zjištění, zda není ovlivněn alkoholem;
  6. se přes výzvu odmítl podrobit vyšetření ke zjištění, zda není ovlivněn jinou návykovou látkou;
  7. řídil motorové vozidlo, aniž by byl držitelem řidičského oprávnění pro příslušnou skupinu vozidel;
  8. řídil motorové vozidlo, přestože mu byl soudem uložen trest nebo správním orgánem uložena sankce zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel.

Od doby zadržení řidičského průkazu do doby rozhodnutí ve věci nebo případně do doby vrácení řidičského průkazu nesmí osoba, které byl řidičský průkaz zadržen, řídit motorová vozidla. O zadržení řidičského průkazu vydá policista řidiči potvrzení, jehož vzor je stanoven vyhláškou č. 31/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Po doručení zadrženého řidičského průkazu obecnímu úřadu musí tento úřad podle § 118c zákona č. 361/2000 Sb. do 5 pracovních dnů v rámci předběžné otázky vyřešit, zda za skutek, ze kterého je řidič podezřelý, lze uložit trest nebo sankci zákazu činnosti, a popřípadě zahájit řízení, v němž vydá rozhodnutí o zadržení řidičského průkazu do doby rozhodnutí ve věci. V případě podezření z trestného činu je k zadržení řidičského průkazu nutný souhlas státního zástupce. Uvedená pětidenní lhůta nicméně je toliko lhůtou pořádkovou.

V řízení o zadržení řidičského průkazu se však ještě nerozhoduje ani o vině za porušení pravidel, ani o uložení trestu, o tom bude teprve vedeno samostatné trestní či přestupkové řízení. Pokud je pak v takovém řízení uložen trest nebo sankce zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel, započítává se doba zadržení řidičského průkazu do tohoto trestu nebo sankce.

V případě, že obecní úřad nerozhodne o zadržení řidičského průkazu nebo v následném řízení, bude-li vůbec zahájeno, nedojde k uložení trestu nebo sankce zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel, zadržený řidičský průkaz se jeho držiteli neprodleně vrátí.

Vybírání kaucí

Účelem zavedení kauce podle § 125a zákona byl stále se zvyšující počet řidičů, kteří se po spáchání přestupku vyhýbali odpovědnosti za spáchaný přestupek a spoléhali se na jednoletou (prekluzivní) lhůtu, po jejímž uplynutí není možné přestupek projednat.

Kauci lze vybrat pouze v případě, je-li důvodné podezření, že se osoba důvodně podezřelá ze spáchání přestupku řidiče proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích bude vyhýbat přestupkovému řízení. Při stanovení kauce by policista měl vycházet ze závažnosti spáchaného přestupku a z výše peněžité pokuty, kterou lze za spáchaný přestupek uložit podle zákona. Kauce se nicméně vybírá ve výši nejméně 5000 Kč. O uložení kauce sepíše policista potvrzení ve třech vyhotoveních, kdy jedno předá řidiči, jedno si ponechá pro potřeby policie a jedno zašle i s vybranou kaucí příslušnému obecnímu úřadu.

V případě, že správní orgán, jenž rozhoduje o přestupku řidiče, za který byla vybrána kauce, neprokáže řidiči spáchání přestupku, vrátí se celá kauce řidiči. Pokud bude řidič uznán vinným ze spáchání přestupku, bude kauce použita (započtena) na zaplacení pokuty za tento přestupek. Jestliže bude uložena pokuta nižší, než je vybraná kauce, přebytečná část kauce se vrátí řidiči. Vždy však musí být rozhodnutí o přestupku pravomocné a výrok tohoto rozhodnutí musí obsahovat též výrok o započtení kauce.

Registr řidičů

V souladu s § 119 zákona je obecními úřady obcí s rozšířenou působností veden registr řidičů, kde jsou vedeny údaje o řidičích, řidičských oprávněních, řidičských průkazech, mezinárodních řidičských průkazech, uložených sankcích a trestech za přestupky nebo trestné činy, zákazech činnosti, ztrátě způsobilosti a bodech zaznamenaných v bodovém hodnocení řidičů. V registru řidičů se dále vede evidence vydaných průkazů profesní způsobilosti řidiče.

V registru řidičů se rovněž vede evidence ztracených, odcizených, poškozených a zničených řidičských průkazů a mezinárodních řidičských průkazů, a to v souvislosti se začleněním ČR do tzv. Schengenského prostoru. Dále je ze stejného důvodu v registru řidičů vedena evidence vyrobených a nevydaných tiskopisů řidičských průkazů a mezinárodních řidičských průkazů a vyrobených a nevydaných tiskopisů o oznámení ztráty, odcizení, poškození nebo zničení řidičského průkazu.

Příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností vede podle § 120 odst. 1 zákona v registru řidičů údaje o řidičích, kteří mají trvalý pobyt (či jinou formu obvyklého bydliště) ve správním obvodu tohoto úřadu. Do registru řidičů, resp. do „evidenční karty řidiče”, pak pracovník příslušného obecního úřadu provádí záznamy.

Předmětem samostatné evidence jsou údaje o vydaných, odcizených, ztracených nebo vadných paměťových kartách řidiče v systému digitálního tachografu.

V § 121 zákona jsou uvedeny subjekty, kterým je možno poskytovat údaje z registru řidičů, při dodržení podmínek zákona o ochraně osobních údajů.

 
 Váš názor
Čo by ste zmenili na tomto portáli?
 Úspešne odoslané
Input: