dnes je 21.4.2021

Input:

Návrh novely zákona o pozemních komunikacích

2.3.2021, , Zdroj: Verlag Dashöfer

5.1 Návrh novely zákona o pozemních komunikacích

Ministerstvo dopravy

Informácie platné podľa legislatívy v ČR!

Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy, odůvodnění jejích hlavních principů

Předložený návrh zákona, kterým se mění zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „návrh zákona”) je zaměřen výlučně na implementaci předpisů Evropské unie do vnitrostátního právního řádu. Těmito předpisy jsou zejména

  • směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1936 ze dne 23. října 2019, kterou se mění směrnice 2008/96/ES o řízení bezpečnosti silniční infrastruktury, (dále jen „novela směrnice o bezpečnosti infrastruktury”) a

  • směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/520 ze dne 19. března 2019 o interoperabilitě elektronických systémů pro výběr mýtného a usnadnění přeshraniční výměny informací týkajících se nezaplacení silničních poplatků v Unii (dále jen „směrnice o interoperabilitě mýtných systémů”).

Při formulaci návrhu zákona bylo nutno zohlednit i původní znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/96/ES ze dne 19. listopadu o řízení bezpečnosti silniční infrastruktury (dále jen „směrnice o bezpečnosti infrastruktury”). Evropská komise vydala v návaznosti na přijetí směrnice o interoperabilitě mýtných systémů

  • nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/203 ze dne 28. listopadu 2019 o klasifikaci vozidel, povinnostech uživatelů evropské služby elektronického mýtného, požadavcích na prvky interoperability a minimálních kritériích způsobilosti oznámených subjektů (dále jen „nařízení Komise (EU) 2020/203”) a

  • prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/204 ze dne 28. listopadu 2019 o podrobných povinnostech poskytovatelů evropské služby elektronického mýtného, minimálním obsahu přehledu o oblasti evropské služby elektronického mýtného, elektronických rozhraních, požadavcích na prvky interoperability a o zrušení rozhodnutí 2009/750/ES (dále jen „nařízení Komise (EU) 2020/204”).

S ohledem na závazky vyplývající České republice z jejího členství v Evropské unii upravuje návrh zákona především 3 témata:

1. řízení bezpečnosti vybraných pozemních komunikací při jejich projektování, výstavbě a provozování,

2. poskytování evropské služby elektronického mýtného a

3. poskytování informací o absenci úhrady časového poplatku či mýtného v přeshraničních situacích.

S ohledem na závazky České republiky vyplývající z výše uvedených předpisů práva Evropské unie a termín úkolu vyplývajícího z Plánu legislativních prací vlády na rok 2021 bude Ministerstvo dopravy v rámci legislativního procesu prosazovat ponechání této legislativní předlohy v navrženém rozsahu.

Řízení bezpečnosti vybraných pozemních komunikací při jejich projektování, výstavbě a provozování

V oblasti řízení bezpečnosti pozemních komunikací při jejich projektování, výstavbě a provozování dochází návrhem zákona v první řadě k rozšíření věcné působnosti ustanovení upravujících instituty předvídané unijním právem. Novela směrnice o řízení bezpečnosti infrastruktury požaduje, aby se příslušné nástroje sloužící k řízení bezpečnosti pozemních komunikací vztahovaly nejen na komunikace zařazené do transevropské silniční sítě, ale též na „dálnice”, „hlavní silnice” a úseky jiných silnic mimo městské oblasti, které „jsou dokončeny s využitím finančních prostředků Evropské unie”. V návaznosti na provedené posouzení definičních znaků těchto kategorií pozemních komunikací obsažených v unijním právu lze konstatovat, že

  • za „dálnici” ve smyslu novely směrnice o bezpečnosti infrastruktury lze považovat „dálnici” ve smyslu zákona o pozemních komunikacích,

  • za „hlavní silnici” ve smyslu novely směrnice o bezpečnosti infrastruktury lze považovat „silnici I. třídy” ve smyslu zákona o pozemních komunikacích,

  • za silnice, které „se nacházejí mimo městské oblasti, neslouží k obsluze sousedních nemovitostí a jsou dokončeny s využitím finančních prostředků Unie, kromě silnic, které nejsou otevřené všeobecnému provozu motorových vozidel, jako například cyklistické stezky, nebo silnic, které nejsou určeny pro běžný provoz, jako například přístupové cesty k průmyslovým, zemědělským nebo lesním areálům” ve smyslu novely směrnice o bezpečnosti infrastruktury lze považovat úseky silnic II. nebo III. třídy, na jejichž výstavbu, rekonstrukci nebo opravu byly nebo mají být využity prostředky Evropské unie.

Návrhem zákona dochází k zavedení definice pojmu „pozemní komunikace podléhající posuzování bezpečnosti”, jenž je následně konzistentně užíván v rámci právní úpravy jednotlivých nástrojů sloužících k řízení bezpečnosti pozemních komunikací. Tento pojem tedy zahrnuje kromě pozemních komunikací zařazených do transevropské silniční sítě i veškeré dálnice a silnice I. třídy, vlastněné státem, a dále úseky (plně či částečně) unijně spolufinancovaných silnic II. a III. třídy, jež vlastní kraje.

Z důvodu rozšíření věcné působnosti směrnice o řízení bezpečnosti infrastruktury její novelou je nutno nově do zákona o pozemních komunikacích zakotvit unijní institut hodnocení dopadů na bezpečnost silničního provozu u projektů infrastruktury, jelikož metodické usměrnění tohoto nástroje již není dostačující a zejména nezavazuje vlastníky odlišné od státu. Toto hodnocení přitom s již upravenými audity bezpečnosti pozemních komunikací pojí to, že obě procedury mají být prováděny před dokončením výstavby či rekonstrukce dotčených komunikací, jejich provedení má zajistit osoba žádající o povolení příslušných stavebních záměrů a jejich podstatou je posouzení záměrů z hlediska zajištění bezpečnosti silničního provozu při užívání stavby. Návrh zákona proto zavádí institut prvotního hodnocení záměru, jenž bude předcházet provedení auditů bezpečnosti pozemních komunikací i jednotlivým postupům dle stavebního zákona. Podstatou tohoto hodnocení je přitom posouzení předpokládaných dopadů jednotlivých variant projektu zamýšlené stavby včetně srovnání nákladů a přínosů těchto variant. Výsledek posouzení by pak měl být kvalifikovaným základem pro zpracování navazujících dokumentací pro účely schvalování stavby.

V návaznosti na požadavky novely směrnice o bezpečnosti infrastruktury směřující k lepší identifikaci úseků silnic, kde jsou největší příležitosti ke zlepšení bezpečnosti a kde by měly cílené zásahy vést k největším zlepšením, dochází k vypuštění ustanovení § 29a odst. 1 písm. d) a e) ze zákona o pozemních komunikacích a k jejich nahrazení povinností vlastníka pozemní komunikace (státu nebo kraje)

  • zajistit posouzení jím vlastněných pozemních komunikací podléhajících posuzování bezpečnosti z hlediska rizika dopravních nehod a z hlediska závažnosti jejich dopadů, a to prostřednictvím auditora bezpečnosti pozemních komunikací,

  • provést hodnocení jednotlivých úseků dotčených pozemních komunikací z hlediska rizika dopravních nehod a z hlediska závažnosti jejich dopadů, přičemž tyto úseky mají být kategorizovány jako úseky s vysokou, střední nebo nízkou úrovní bezpečnosti, a

  • sestavit a Ministerstvu dopravy zaslat přehled posuzovaných úseků jím vlastněných pozemních komunikací a jejich hodnocení; tento přehled Ministerstvo dopravy souhrnně zveřejní za celou republiku.

Výše uvedené postupy se budou opakovat každých pět let.

Novela směrnice o bezpečnosti infrastruktury u identifikovaných úseků silnic požaduje provádění cílených inspekcí bezpečnosti silničního provozu, nebo, je-li to možné a nákladově efektivní, přímých opatření k nápravě, s cílem odstranit nebo snížit rizika bezpečnosti silničního provozu. V tomto kontextu návrh zákona stanoví povinnost vlastníka pozemní komunikace zajistit v kalendářním roce následujícím po posouzení jím vlastněných pozemních komunikací

  • buď provést podrobné prohlídky úseků pozemních komunikací, které byly hodnoceny jako úseky s nízkou úrovní bezpečnosti, nebo

  • provést nápravná opatření, kterými se zvýší úroveň bezpečnosti těchto úseků.

Provedení podrobných prohlídek úseků pozemních komunikací, které byly hodnoceny jako úseky s nízkou úrovní bezpečnosti, je koncipováno podobně jako ve stávající vnitrostátní právní úpravě (§ 18m zákona o pozemních komunikacích) - podrobné prohlídky budou provedeny na místě, skupinou nejméně 3 fyzických osob, z nichž alespoň 1 musí být auditorem bezpečnosti pozemních komunikací, zaměří se na posouzení dopadů zejména stavebních, technických a provozních vlastností pozemní komunikace na její bezpečnost a jejich výsledkem bude písemná zpráva.

V souladu s novelou směrnice o bezpečnosti infrastruktury, jež předpokládá zpracování akčního plánu pro území členského státu, jenž bude obsahovat podle priorit odstupňovaná nápravná opatření, se dále navrhuje stanovit povinnost vlastníka pozemní komunikace podléhající posuzování bezpečnosti

  • vybrat ty úseky, u nichž nápravná opatření povedou k výraznému zvýšení bezpečnosti a snížení nákladů vynakládaných v důsledku dopravních nehod, jakož i určit tato nápravná opatření a posloupnost jejich provedení,

  • sdělit Ministerstvu dopravy výše uvedené informace, které na tomto základě sestaví a zveřejní plán zvyšování bezpečnosti pozemních komunikací, a

  • každoročně sdělit Ministerstvu dopravy informace o provedených nápravných opatřeních obsažených v plánu zvyšování bezpečnosti pozemních komunikací, na základě čehož Ministerstvo dopravy provede aktualizaci zveřejněných informací.

Výše uvedené postupy se budou opakovat každých pět let.

Poskytování evropské služby elektronického mýtného

Zákon o pozemních komunikacích v platném znění obsahuje implementační úpravu nejen vůči původní směrnici o interoperabilitě mýtných systémů, ale i rozhodnutí Evropské komise vydaného k této směrnici. Tato vnitrostátní úprava je poměrně detailní, ucelená a vnitřně provázaná. V návaznosti na přijetí nové směrnice o interoperabilitě mýtných systémů a přímo použitelných předpisů Evropské komise k ní je třeba provést toliko dílčí změny stávající právní úpravy obsažené v zákoně o pozemních komunikacích, jež lze shrnout následovně:

1. povinností poskytovatele evropského mýtného bude uzavřít smlouvy o poskytování evropské služby elektronického mýtného s provozovateli systémů elektronického mýtného alespoň ve 4 členských státech Evropské unie (nebude již tedy požadováno pokrytí všech členských států, které mají zavedeny systémy elektronického mýtného), k čemuž bude poskytovatel evropského mýtného disponovat prodlouženou lhůtou 3 let od udělení oprávnění k poskytování předmětné služby (současná lhůta činí 2 roky),

2. v každém z členských států Evropské unie, v němž hodlá poskytovatel evropského mýtného působit, bude muset uzavřít příslušné smlouvy o poskytování evropské služby elektronického mýtného s provozovateli všech systémů elektronického mýtného, a to do 2 let od uzavření první z nich (ledaže některý z provozovatelů neposkytne nezbytnou součinnost),

3. vnitrostátní právní úprava stanoví jednoznačně, že souhrnné mýtné (za všechna vozidla pokrytá evropskou službou elektronického mýtného) nebude povinen poskytovatel evropského mýtného hradit ve vztahu k vozidlům, jejichž elektronické zařízení je evidováno jako zablokované (z důvodu, že provozovatel vozidla neplní svou platební povinnost vůči poskytovateli evropského mýtného) - v této souvislosti se specifikuje i příslušná evidenční a notifikační povinnost poskytovatele evropského mýtného a povinnost provozovatele vozidla hradit mýtné,

4. zakotvuje se výslovně právo poskytovatele evropského mýtného na odměnu od provozovatele systému elektronického mýtného,

5. precizují se povinnosti poskytovatele evropského mýtného v případě, kdy mu Ministerstvo dopravy udělilo oprávnění k výkonu této činnosti, a v případě, kdy poskytuje evropskou službu elektronického mýtného na území České republiky (byť by mohlo jít o držitele oprávnění uděleného jiným členským státem Evropské unie), přičemž se navrhuje ze zákona o pozemních komunikacích vypustit ty povinnosti, jež jsou nově upraveny přímo použitelnými předpisy Evropské komise,

6. nově se stanoví povinnost provozovatele systému elektronického mýtného vést oddělené účetnictví o nákladech a výnosech vztahujících se k provozování systému elektronického mýtného a též povinnost vést samostatně finanční prostředky z veřejných rozpočtů poskytnuté k provozování tohoto systému (a tyto prostředky nepřevádět na financování jiných činností),

7. s ohledem na přímo použitelné předpisy vydané Evropskou komisí k směrnici o interoperabilitě mýtných systémů dochází k upřesnění ustanovení upravujících technické požadavky kladené na prvky systému elektronického mýtného, postupy posouzení shody a posouzení vhodnosti pro použití těchto prvků a dokumenty k těmto prvkům vydávané, a dále se do zákona o pozemních komunikacích navrhuje doplnit úprava udělování a odnímání oprávnění k výkonu činnosti oznámeného subjektu,

8. stanoví se povinnost Ministerstva dopravy zveřejňovat vybrané údaje týkající se provozování systému elektronického mýtného a poskytování evropské služby elektronického mýtného.

Poskytování informací o absenci úhrady časového poplatku či mýtného v přeshraničních situacích

Pokud jde o problematiku poskytování informací o absenci úhrady časového poplatku či mýtného v přeshraničních situacích, v návaznosti na přijetí směrnice o interoperabilitě mýtných systémů se navrhuje, při zohlednění právní úpravy obsažené v § 125j zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, stanovit povinnost celního úřadu zaslat spolu s oznámením o zahájení řízení informační formulář osobě, která je podezřelá z přestupku spočívajícího v užití zpoplatněné pozemní komunikace bez úhrady časového poplatku nebo mýtného. Může jít přitom jak o řidiče vozidla v systému časového zpoplatnění nebo elektronického mýtného, tak o provozovatele vozidla v systému elektronického mýtného. Informační formulář bude vyhotoven v úředním jazyce členského státu registrace vozidla.

Návrh

ZÁKON

ze dne …………… 2021,

kterým se mění zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Čl. I

Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 102/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 489/2001 Sb., zákona č. 256/2002 Sb., zákona č. 259/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 358/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 80/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 311/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 97/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 347/2009 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 288/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 196/2012 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 268/2015 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 370/2016 Sb., zákona č. 151/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 169/2018 Sb., zákona č. 193/2018 Sb., zákona č. 227/2019 Sb., zákona č. 162/2020 Sb. a zákona č. 403/2020 Sb., se mění takto:

1. V poznámce pod čarou č. 1 se věta „Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/52/ES ze dne 29. dubna 2004 o interoperabilitě elektronických systémů pro výběr mýtného ve Společenství.” zrušuje.

2. Na konci poznámky pod čarou č. 1 se na samostatné řádky doplňují věty „Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/520 ze dne 19. března 2019 o interoperabilitě elektronických systémů pro výběr mýtného a usnadnění přeshraniční výměny informací týkajících se nezaplacení silničních poplatků v Unii.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1936 ze dne 23. října 2019, kterou se mění směrnice 2008/96/ES o řízení bezpečnosti silniční infrastruktury.”.

V souvislosti se zrušením původní směrnice o interoperabilitě mýtných systémů, přijetím nové směrnice o interoperabilitě mýtných systémů a přijetím novely směrnice o bezpečnosti infrastruktury se navrhuje úprava poznámky pod čarou odkazující na předpisy Evropské unie, které zákon o pozemních komunikacích zapracovává.

3. V nadpisu části páté se slova „TRANSEVROPSKÉ SILNIČNÍ SÍTĚ” zrušují.

Navrhuje se upravit nadpis části páté, v níž je upravena problematika posuzování bezpečnosti pozemních komunikací, a to s ohledem na rozšíření okruhu pozemních komunikací, které budou posuzování bezpečnosti podléhat.

4. V § 18g odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 22 zní:

„(1) Pozemní komunikací podléhající posuzování bezpečnosti je

a) pozemní komunikace, která je zařazena do transevropské silniční sítě22),

b) dálnice,

c) silnice I. třídy, nebo

d) úsek silnice II. nebo III. třídy, na jehož výstavbu, rekonstrukci nebo opravu byly nebo mají být využity prostředky Evropské unie.

____________

22) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013 ze dne 11. prosince 2013 o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě a o zrušení rozhodnutí č. 661/2010/EU, v platném znění.”.

Unijní regulace doposud dopadala výlučně na pozemní komunikace, které jsou zařazeny do transevropské silniční sítě. Novelou směrnice o bezpečnosti infrastruktury byla tato působnost rozšířena i na dálnice, jiné hlavní silnice, silnice a na projekty silniční infrastruktury, které se nacházejí mimo městské oblasti, neslouží k obsluze sousedních nemovitostí a jsou dokončeny s využitím finančních prostředků Evropské unie. Do této poslední kategorie nicméně nespadají silnice, které nejsou otevřené všeobecnému provozu motorových vozidel (např. cyklistické stezky) nebo silnice, které nejsou určeny pro běžný provoz (např. přístupové cesty k průmyslovým, zemědělským nebo lesním areálům). Důvodem rozšíření unijní regulace na výše uvedené silnice je snaha o zlepšení bezpečnosti silniční infrastruktury a zajištění toho, že unijní prostředky nebudou vynakládány na investice do nebezpečných silnic.

S ohledem na tuto skutečnost se v § 18g odst. 1 návrhu zákona vymezují pozemní komunikace, na které bude dopadat část pátá zákona o pozemních komunikacích. Konkrétně půjde o:

- pozemní komunikace zařazené do transevropské silniční sítě podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013 o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě a o zrušení rozhodnutí č. 661/2010/EU, v platném znění,

  • dálnice,

  • silnice I. třídy a

  • úseky silnic II. a III. třídy, na jejichž výstavbu, rekonstrukci nebo opravu byly nebo mají být využity prostředky Evropské unie.

Výše uvedená regulace se naopak nebude týkat místních a účelových komunikací.

5. V § 18g se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 až 4, které znějí:

„(2) Osoba, která žádá o vydání stavebního povolení, společného povolení, kterým se stavba umisťuje a povoluje, nebo o kolaudaci pro stavbu pozemní komunikace podléhající posuzování bezpečnosti, je povinna zajistit posouzení záměru z hlediska zajištění bezpečnosti silničního provozu při užívání stavby, které se provádí v rámci

a) prvotního hodnocení záměru a

b) auditu bezpečnosti pozemních komunikací.

(3) Součástí prvotního hodnocení záměru je

a) rozbor stávajícího stavu sítě pozemních komunikací v území, ve kterém má být záměr uskutečněn, bezpečnosti silničního provozu na ní a jejich nedostatků,

b) stanovení cílů zvýšení úrovně bezpečnosti silničního provozu na síti pozemních komunikací v území, ve kterém má být záměr uskutečněn,

c) vymezení způsobů dosažení stanovených cílů zvýšení úrovně bezpečnosti silničního provozu a posouzení jejich předpokládaných dopadů na bezpečnost silničního provozu a

d) srovnání nákladů a přínosů jednotlivých způsobů dosažení stanovených cílů zvýšení úrovně bezpečnosti silničního provozu.

(4) Výsledkem prvotního hodnocení záměru je zpráva obsahující údaje podle odstavce 3, kterou osoba uvedená v odstavci 2

a) zohlední při zpracování návrhu dokumentace záměru a

b) přiloží k dokumentaci záměru.”.

Dosavadní odstavce 2 až 7 se označují jako odstavce 5 až 10.

Unijní právní úprava ukládá členským státům Evropské unie, aby zajistily, že u všech projektů infrastruktury bude provedeno jejich hodnocení dopadů na bezpečnost silničního provozu (viz čl. 3 odst. 1 směrnice o bezpečnosti infrastruktury) a audity bezpečnosti silničního provozu (viz čl. 4 odst. 1 směrnice o bezpečnosti infrastruktury). Zatímco audit bezpečnosti pozemních komunikací (odpovídající směrnicí předvídanému auditu bezpečnosti silničního provozu) je již ve stávajícím zákoně o pozemních komunikacích upraven, prvotní hodnocení záměru (odpovídající směrnicí předvídanému hodnocení dopadů na bezpečnost silničního provozu) se do zákona navrhuje doplnit nově, přestože ve směrnici o bezpečnosti infrastruktury se od počátku jeho úprava nachází. Bližší zdůvodnění této skutečnosti je popsáno v obecné části důvodové zprávy, přičemž ve stručnosti lze uvést, že jeho doplnění do zákona o pozemních komunikacích souvisí s rozšířením působnosti právní regulace na vybrané silnice nezařazené do transevropské silniční sítě.

Vzhledem k tomu, že prvotní hodnocení záměru z časového hlediska předchází auditu bezpečnosti pozemní komunikace, je jeho úpravu systematicky navrženo zařadit před právní úpravu auditu bezpečnosti pozemních komunikací. Prvotní hodnocení záměru je třeba provést již ve fázi počátečního plánování, proto § 18g odst. 2 návrhu zákona ukládá osobě, která žádá o vydání stavebního povolení, společného povolení, kterým se stavba umisťuje a povoluje, nebo o kolaudaci, aby jej provedl. Prvotní hodnocení záměru by mělo na strategické úrovni prokázat dopady různých alternativ projektu infrastruktury na bezpečnost silničního provozu a mělo by sloužit pro výběr vhodného umístění infrastruktury. § 18 odst. 3 návrhu zákona dále v souladu s čl. 3 odst. 3 a bodem 1 přílohy I směrnice o bezpečnosti infrastruktury blíže vymezuje součásti prvotního hodnocení záměru. Prvotní hodnocení záměru shrne současný stav sítě pozemních komunikací v daném území, bezpečnost provozu na ní a shledané nedostatky ve vztahu k bezpečnosti silničního provozu. Dále stanoví cíle zvýšení úrovně bezpečnosti silničního provozu na této síti a způsoby jejich dosažení, přičemž se uvede též analýza dopadů navržených alternativ na bezpečnost silničního provozu. Kritéria pro posouzení předpokládaných dopadů na bezpečnost silničního provozu budou v souladu s přílohou I směrnice o bezpečnosti infrastruktury stanovena prováděcím právním předpisem. Zmocnění pro jeho vydání je obsaženo v § 18g odst. 11 návrhu zákona. Závěrem jsou srovnány náklady a přínosy jednotlivých variant.

Výsledkem prvotního hodnocení záměru je zpráva, která by měla představovat podklad pro zpracování navazující dokumentace pro účely schvalování stavby. § 18g odst. 4 návrhu zákona proto stanoví, že tuto zprávu má osoba, která žádá o vydání stavebního povolení, společného povolení, kterým se stavba umisťuje a povoluje, nebo o kolaudaci pro stavbu pozemní komunikace uvedené v navrženém § 18g odst. 1 návrhu zákona povinnost zohlednit při zpracování návrhu dokumentace záměru. Tato zpráva bude rovněž přiložena k dokumentaci záměru předkládané stavebnímu úřadu.

6. V § 18g odst. 5 úvodní části ustanovení se slova „podle odstavce 1” zrušují.

7. V § 18g odst. 6 větě druhé a v § 18g odst. 7 úvodní části ustanovení se slova „odstavci 1” nahrazují slovy „odstavci 2”.

8. V § 18g odst. 7 se na začátek písmene a) vkládá slovo „vydání”.

9. V § 18g odst. 7 písm. a) a b) se slova „odstavce 2” nahrazují slovy „odstavce 5”.

10. V § 18g odst. 8 se slova „podle odstavce 1” nahrazují slovy „podléhající posuzování bezpečnosti”.

11. V § 18g odst. 9 se slova „stavebním nebo ve společném územním a stavebním” nahrazují slovy „stavebním řízení nebo ve společném územním a stavebním řízení” a slova „odstavce 4” se nahrazují slovy „odstavce 6”.

12. V § 18g odst. 10 se věta druhá zrušuje.

13. V § 18g se doplňuje odstavec 11, který zní:

„(11) Kritéria pro posouzení předpokládaných dopadů na bezpečnost silničního provozu podle odstavce 3 písm. c) a minimální obsah auditu bezpečnosti pozemních komunikací stanoví prováděcí právní předpis.”.

Navrhuje se soustředit zmocnění obsažená v § 18g do samostatného odstavce.

14. V § 18h odst. 1 se slova „podle § 18g odst. 3” zrušují.

15. V § 18h odst. 3 se slovo „osvědčení” nahrazuje slovem „povolení”.

Navrhuje se terminologické upřesnění, neboť auditorům pozemních komunikací je vydáváno povolení, nikoli osvědčení.

16. V § 18i odst. 2 větě první se slova „v rozsahu podle § 18g odst. 7” nahrazují slovy „bezpečnosti pozemních komunikací”.

17. V § 18i odst. 2 větě třetí se slovo „práce” nahrazuje slovy „státní služby”.

Navrhuje se terminologické upřesnění zohledňující, že funkce předsedy komise, před níž se skládá zkouška odborné způsobilosti pro činnost auditora pozemních komunikací, je vykonávána státním zaměstnancem v rámci služebního poměru.

18. V § 18i odst. 3 se slova „v rozsahu podle § 18g odst. 7” zrušují.

19. V § 18j odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „audit bezpečnosti pozemních komunikací” nahrazují slovy „činnosti, jejichž výkon svěřuje tento zákon auditorům bezpečnosti pozemních komunikací,”.

20. V § 18j odst. 2 se slova „auditu bezpečnosti pozemních komunikací a vyhotovení zprávy podle § 18g odst. 3” nahrazují slovy „činnostech prováděných podle tohoto zákona”.

S ohledem na navrhované rozšíření činností auditora pozemních komunikací se navrhuje rozšíření zákazu střetu zájmů a povinnosti postupovat nestranně a s řádnou odbornou péčí na všechny činnosti vykonávané podle zákona o pozemních komunikacích.

21. § 18m včetně nadpisu zní:

㤠18m

Posouzení pozemních komunikací v provozu

(1) Vlastník pozemní komunikace zajistí posouzení jím vlastněných pozemních komunikací podléhajících posuzování bezpečnosti z hlediska rizika dopravních nehod a z hlediska závažnosti jejich dopadů. Posouzení provede auditor bezpečnosti pozemních komunikací na základě

a) prohlídky skutečného stavu pozemní komunikace provedené na místě nebo prostřednictvím elektronického záznamu zobrazujícího pozemní komunikaci nebo její parametry a

b) informací o úsecích pozemních komunikací podléhajících posuzování bezpečnosti, jež jsou v provozu déle než 3 roky, s vysokým počtem dopravních nehod, při nichž došlo k usmrcení nebo těžké újmě na zdraví, v poměru k intenzitě provozu na pozemní komunikaci; tyto informace předá auditorovi bezpečnosti pozemních komunikací vlastník pozemní komunikace před zahájením posuzování.

(2) Výsledkem posouzení je zpráva zpracovaná auditorem bezpečnosti pozemních komunikací, která obsahuje souhrnný popis provedeného posouzení a hodnocení posuzovaných úseků pozemních komunikací. Posuzované úseky pozemních komunikací se hodnotí z hlediska rizika dopravních nehod a z hlediska závažnosti jejich dopadů jako úseky pozemních komunikací s vysokou, střední nebo nízkou úrovní bezpečnosti.

(3) Zprávy o posouzení jím vlastněných pozemních komunikací předá vlastník pozemní komunikace Ministerstvu dopravy nejpozději do 31. října kalendářního roku, v němž proběhlo toto posouzení. Současně vlastník pozemní komunikace předá Ministerstvu dopravy přehled posuzovaných úseků jím vlastněných pozemních komunikací a jejich hodnocení. Do 31. prosince tohoto roku zveřejní Ministerstvo dopravy způsobem umožňujícím dálkový přístup přehled všech posuzovaných úseků pozemních komunikací a jejich hodnocení.

(4) Vlastník pozemní komunikace zajišťuje, aby bylo posouzení pozemních komunikací podléhajících posuzování bezpečnosti provedeno vždy v průběhu pátého kalendářního roku následujícího po zpracování předchozích zpráv o posouzení jím vlastněných pozemních komunikací.

(5) Obsah posouzení a kritéria pro hodnocení posuzovaných úseků pozemních komunikací stanoví prováděcí právní předpis.”.

§ 18m návrhu zákona reaguje na čl. 1 bod 4 novely směrnice o bezpečnosti infrastruktury, který do čl. 5 směrnice o bezpečnosti infrastruktury zavádí nový institut tzv. posouzení bezpečnosti silniční sítě jako celku. Toto posouzení má být provedeno u celé silniční sítě v provozu, na kterou se vztahuje výše uvedená směrnice. V České republice se bude jednat o pozemní komunikace zařazené do transevropské silniční sítě, dálnice, silnice I. třídy a úseky silnic II. nebo III. třídy, pokud na výstavbu, rekonstrukci nebo opravu úseku silnice II. nebo III. třídy byly nebo mají být využity prostředky Evropské unie.

Vzhledem k tomu, že vlastník výše uvedených pozemních komunikací není jeden, ale jsou jimi kromě státu i kraje, koncipuje návrh zákona posouzení bezpečnosti silniční sítě jako celku tak, že stanoví vlastníkům pozemních komunikací povinnost zajistit toto posouzení ve vztahu k pozemním komunikacím, které vlastní a které podléhají posuzování bezpečnosti, (viz § 18m odst. 1) a následně předat jeho výsledky nejpozději do 31. října kalendářního roku, v němž proběhlo toto posouzení, Ministerstvu dopravy. Ministerstvo dopravy poté přebere zaslané informace do souhrnného dokumentu, kterým bude přehled všech posuzovaných úseků pozemních komunikací, jenž se zveřejní na internetu (viz § 18m odst. 3). Zveřejněno bude též hodnocení posuzovaných úseků pozemních komunikací z hlediska rizika dopravních nehod a z hlediska závažnosti jejich dopadů. Úseky pozemních komunikací budou takto rozčleněny do tří kategorií, a to na úseky pozemních komunikací s vysokou, střední nebo nízkou úrovní bezpečnosti.

Posouzení pozemních komunikací se zaměří na dvě hlediska. Prvním je riziko dopravních nehod. Druhým pak závažnost dopadů těchto nehod. Výše uvedené posouzení bude provádět auditor bezpečnosti pozemních komunikací, který o jeho výsledcích zpracuje zprávu, jež shrne provedené posouzení a bude obsahovat hodnocení posuzovaných úseků pozemních komunikací z hlediska výše uvedených kritérií. Úseky pozemních komunikací tedy budou tímto způsobem kvalifikovány jako úseky s vysokou, střední nebo nízkou úrovní bezpečnosti. Obsah posouzení a kritéria pro hodnocení posuzovaných úseků pozemních komunikací budou stanoveny prováděcím právním předpisem (viz § 18m odst. 5). Při formulaci prováděcí právní úpravy bude vycházeno z přílohy III směrnice o bezpečnosti infrastruktury ve znění její novely.

Auditor bezpečnosti pozemních komunikací zprávu zpracuje jednak na základě prohlídky skutečného stavu pozemní komunikace provedené na místě nebo prostřednictvím elektronického záznamu (popřípadě provedením obou postupů) a dále též informací od vlastníka pozemní komunikace o úsecích pozemních komunikací, jež jsou v provozu déle než 3 roky, a na kterých došlo v poměru k intenzitě provozu na těchto komunikacích k vysokému počtu dopravních nehod, které měly za následek usmrcení nebo těžkou újmu na zdraví. Ve vztahu k prohlídce pozemní komunikace je třeba zdůraznit, že v případě využití elektronického záznamu, musí tento záznam zachycovat aktuální stav pozemní komunikace a její parametry, k čemuž lze využít například tzv. chytrá diagnostická vozidla. S ohledem na nedostatečnou aktuálnost dat nelze naopak obvykle použít záznamy, jež jsou bezplatně k dispozici pro využití širokou veřejností na internetu. Pokud nicméně nebudou k dispozici elektronické záznamy zachycující skutečný stav pozemní komunikace, bude provedena prohlídka na místě, která auditorovi umožní seznámit se se skutečným stavem pozemní komunikace.

Unijní právo výslovně nepožaduje, aby ten, kdo bude posuzování provádět, byl auditorem bezpečnosti pozemních komunikací. S ohledem na to, že auditor bezpečnosti pozemních komunikací má potřebnou odbornou způsobilost k tomuto posouzení a současně je povinen postupovat nestranně a s řádnou odbornou péčí, neboť audit bezpečnosti pozemních komunikací představuje nejkomplexnější a odborně nejnáročnější posuzování obsažené v části páté zákona o pozemních komunikacích, bylo upřednostněno svěření této činnosti auditorům bezpečnosti pozemních komunikací před stanovením zvláštních předpokladů pro osoby, jež by výše uvedené posouzení prováděly.

Unijní právo ukládá členským státům Evropské unie, aby zajistily, že první posouzení bude provedeno nejpozději v roce 2024. Toto je reflektováno v přechodných ustanoveních návrhu zákona, kde je vlastníkům pozemních komunikací stanovena odpovídající povinnost. Ve vztahu k dalším posouzením unijní právo požaduje, aby byla prováděna dostatečně často, aby se zajistila odpovídající úroveň bezpečnosti. V každém případě musí být prováděna alespoň jednou za pět let. S ohledem na celkovou náročnost provádění tohoto posouzení byla zvolena pětiletá periodicita posuzování. § 18m odst. 4 návrhu zákona v této souvislosti ukládá vlastníkům pozemních komunikací, aby zajistili provedení posouzení pozemních komunikací vždy v průběhu pátého kalendářního roku následujícího po zpracování předchozích zpráv o posouzení jím vlastněných pozemních komunikací.

22. Za § 18m se vkládá nový § 18n, který včetně nadpisu zní:

㤠18n

Podrobné prohlídky, plánování nápravných opatření a jejich provádění

(1) Vlastník pozemní komunikace zajistí v kalendářním roce následujícím po zpracování zpráv o posouzení jím vlastněných pozemních komunikací provedení podrobné prohlídky úseků pozemních komunikací, které byly ve zprávě hodnoceny jako úseky s nízkou úrovní bezpečnosti a u nichž v tomto kalendářním roce nedojde k provedení nápravných opatření, kterými se zvýší úroveň jejich bezpečnosti. Podrobnou prohlídku provádí skupina nejméně 3 fyzických osob, z nichž alespoň jedna musí být auditorem bezpečnosti pozemních komunikací. Podrobná prohlídka se provádí na místě a zaměřuje se na posouzení dopadů zejména stavebních, technických a provozních vlastností pozemní komunikace na její bezpečnost.

(2) Výsledkem podrobné prohlídky je zpráva o jejích výsledcích zpracovaná auditorem bezpečnosti pozemních komunikací, která obsahuje zejména popis zjištěných rizik a návrhy nápravných opatření včetně posloupnosti jejich provedení. Při zpracování zprávy auditor bezpečnosti pozemních komunikací zohlední obsah poslední zprávy o posouzení pozemních komunikací, obsah předchozích zpráv o výsledcích podrobných prohlídek dotčeného úseku pozemní komunikace, byly-li zpracovány, a údaje o dopravních nehodách na tomto úseku pozemní komunikace.

(3) Na základě zpráv o výsledcích podrobných prohlídek vybere vlastník pozemních komunikací podléhajících posuzování bezpečnosti úseky, u nichž nápravná opatření povedou k výraznému zvýšení bezpečnosti a snížení nákladů vynakládaných v důsledku dopravních nehod, a určí tato nápravná opatření a posloupnost jejich provedení. Do konce kalendářního roku, v němž jsou podrobné prohlídky prováděny, sdělí vlastník pozemní komunikace Ministerstvu dopravy informaci o vybraných úsecích pozemních komunikací a provedených nebo plánovaných nápravných opatřeních včetně posloupnosti jejich provedení.

(4) Na základě informací podle odstavce 3 Ministerstvo dopravy do 3 měsíců po uplynutí lhůty pro jejich sdělení sestaví na dobu 5 let plán zvyšování bezpečnosti pozemních komunikací obsahující přehled úseků pozemních komunikací podléhajících posuzování bezpečnosti vybraných k provedení nápravných opatření, a provedených nebo plánovaných nápravných opatření včetně posloupnosti jejich provedení. Plán zvyšování bezpečnosti pozemních komunikací Ministerstvo dopravy zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(5) Do konce každého kalendářního roku sdělí vlastník pozemní komunikace podléhající posuzování bezpečnosti Ministerstvu dopravy informaci o provedených nápravných opatřeních obsažených v plánu zvyšování bezpečnosti pozemních komunikací. Na základě tohoto sdělení Ministerstvo dopravy aktualizuje zveřejněné informace uvedené v plánu zvyšování bezpečnosti pozemních komunikací.

(6) Obsah podrobné prohlídky stanoví prováděcí právní předpis.”.

§ 18n návrhu zákona reaguje na čl. 1 bod 6 novely směrnice o bezpečnosti infrastruktury, který do směrnice o bezpečnosti infrastruktury doplňuje nový čl. 6a. § 18n návrhu zákona navazuje na posouzení pozemních komunikací dle § 18m.

V návaznosti na zjištění, ke kterým se dospělo při posouzení podle § 18m návrhu zákona, vlastník pozemní komunikace rozhodne:

a) přímo o přijetí opatření k nápravě (tato možnost přichází do úvahy v situaci, kdy zjištění umožnují jednoznačnou identifikaci vhodných opatření k nápravě, která zajistí zvýšení bezpečnosti pozemních komunikací), nebo

b) o provedení podrobné prohlídky úseků pozemních komunikací, které byly ve zprávě hodnoceny jako úseky s nízkou úrovní bezpečnosti a u nichž v tomto kalendářním roce nedojde k provedení nápravných opatření, kterými se zvýší úroveň jejich bezpečnosti.

Výše uvedené je třeba provést v kalendářním roce následujícím po zpracování zpráv o posouzení pozemních komunikací dle § 18m návrhu zákona.

Podrobnou prohlídku bude provádět skupina nejméně tří fyzických osob, z nichž alespoň jedna osoba musí být auditorem bezpečnosti pozemních komunikací. Podrobná prohlídka se provádí na místě a zaměřuje se na posouzení dopadů zejména stavebních, technických a provozních vlastností pozemní komunikace na její bezpečnost. Cílem podrobné prohlídky je identifikovat nebezpečné podmínky, závady a problémy, které zvyšují riziko nehod a zranění. Její provedení by tedy mělo poskytnout dostatečný podklad pro identifikaci vhodných opatření k nápravě. Obsah podrobné prohlídky bude stanoven prováděcím právním předpisem (viz § 18n odst. 6), přičemž při jeho formulaci bude vycházeno z přílohy IIa směrnice o bezpečnosti infrastruktury ve znění její novely.

Výsledky podrobné prohlídky se zachytí do zprávy, kterou bude s ohledem na svou odbornou kvalifikaci zpracovávat auditor bezpečnosti pozemních komunikací. Podklady pro zpracování zprávy budou informace zjištěné při provedení prohlídky na místě, poslední zprávy o posouzení pozemních komunikací, předchozí zprávy o výsledcích podrobných prohlídek dotčeného úseku pozemní komunikace (byly-li zpracovány) a údaje o dopravních nehodách na tomto úseku pozemní komunikace. Zpráva bude obsahovat zejména popis zjištěných rizik a návrhy nápravných opatření včetně posloupnosti jejich provedení.

Tato zpráva bude sloužit vlastníku pozemní komunikace, aby se rozhodl, u kterých úseků pozemních komunikací přijme nápravná opatření, jaká opatření to budou a též jejich posloupnost. Při tomto rozhodování se vlastník řídí potenciálem zvýšení bezpečnosti a úspor ve vztahu k nákladům souvisejícím s důsledky dopravních nehod na daných úsecích pozemních komunikací.

Unijní právo ukládá, aby byly zpracovávány a aktualizovány plány na celostátní úrovni, které budou sledovat provádění příslušných opatření k nápravě. Vzhledem k této skutečnosti jsou vlastníkům pozemních komunikací v § 18n odst. 4 a 5 návrhu zákona ukládány následující povinnosti:

  • do konce kalendářního roku, v němž jsou podrobné prohlídky prováděny, sdělit Ministerstvu dopravy informaci o vybraných úsecích pozemních komunikací a provedených nebo plánovaných nápravných opatřeních včetně posloupnosti jejich provedení a

  • do konce každého kalendářního roku sdělit Ministerstvu dopravy informace o provedených nápravných opatřeních obsažených v plánu zvyšování bezpečnosti pozemních komunikací.

Tyto informace budou sloužit Ministerstvu dopravy ke zpracování plánu zvyšování bezpečnosti pozemních komunikací. Plán bude pokrývat období pěti let a bude obsahovat přehled úseků pozemních komunikací (za celou Českou republiku) podléhajících posuzování bezpečnosti vybraných k provedení nápravných opatření, a provedených nebo plánovaných nápravných opatření včetně posloupnosti jejich provedení. Předmětný plán zpracuje Ministerstvo dopravy do 3 měsíců po uplynutí kalendářního roku následujícího po zpracování zpráv podle § 18m návrhu zákona. Plán zvyšování bezpečnosti pozemních komunikací Ministerstvo dopravy zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. Každý kalendářní rok bude tento plán aktualizován.

23. V § 22 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „schválené podle zvláštního zákona11j)” včetně poznámky pod čarou č. 11j zrušují.

V § 22 odst. 2 zákona o pozemních komunikacích je obsažena legislativní zkratka pro „elektronické zařízení”. Jde o elektronické palubní zařízení umístěné ve vozidle v systému elektronického mýtného, jehož prostřednictvím se zjišťuje výše mýtného. Tento pojem se však používá v zákoně o pozemních komunikacích i v případech, kdy je elektronické zařízení poskytnuto provozovateli vozidla poskytovatelem evropského mýtného. Jelikož však v takovémto případě nemusí být zařízení „schválené podle zvláštního zákona11j)”, ale může být schváleno v jiném členském státě Evropské unie podle cizích předpisů (byť při zachování společných unijních pravidel), navrhuje se citovaný požadavek z textu zákona vypustit.

24. V § 22b odst. 1 se slova „v souladu s příslušným předpisem Evropské unie11k)” včetně poznámky pod čarou č. 11k zrušují.

25. V § 22b odst. 1 se slova „v členských” nahrazují slovy „alespoň ve 4 členských”.

26. V § 22b odst. 1 se za slova „elektronického zařízení” vkládají slova „bez nutnosti přizpůsobovat jeho nastavení jednotlivým systémům elektronického mýtného”.

S ohledem na zrušení rozhodnutí č. 2009/750/ES ze dne 6. října 2009 o definici evropské služby elektronického mýtného a jejích technických prvků se ze zákona o pozemních komunikacích navrhuje vypustit odkaz na toto rozhodnutí, a to bez náhrady, jelikož právním základem pro poskytování evropské služby elektronického mýtného bude zejména zákon o pozemních komunikacích v kombinaci s přímo použitelnými předpisy vydanými Evropskou komisí v návaznosti na směrnici o interoperabilitě mýtných systémů.

Za jednu z významnějších změn unijní právní úpravy poskytování evropské služby elektronického mýtného, jež je obsažena ve směrnici o interoperabilitě mýtných systémů, lze označit rezignaci na požadavek, aby byla tato služba poskytována ve všech elektronických systémech pro výběr mýtného všech členských států Evropské unie, kde je mýtné vybíráno (elektronicky). Podle čl. 5 odst. 1 směrnice musí být evropskou službou elektronického mýtného pokryty alespoň 4 členské státy Evropské unie. Evropská komise to zdůvodňuje tím, že je tato služba založena na tržních principech a pokrytí všech členských států považuje již spíše za svůj střednědobý až dlouhodobý cíl. V tomto kontextu se navrhuje upřesnit znění § 22b odst. 1 zákona o pozemních komunikacích tak, aby bylo zřejmé, že evropská služba elektronického mýtného umožňuje snadnou propojitelnost systémů elektronického mýtného alespoň ve 4 členských státech Evropské unie.

Již platná vnitrostátní právní úprava předpokládá, že evropská služba elektronického mýtného umožňuje nepřetržité užívání zpoplatněných pozemních komunikací silničním vozidlem ve všech systémech elektronického mýtného v těchto státech při využití jediného elektronického zařízení. S ohledem na znění čl. 13 směrnice o interoperabilitě mýtných systémů se toto ustanovení precizuje v tom smyslu, že při užívání předmětné služby napříč dotčenými členskými státy není nutné přizpůsobovat nastavení elektronického zařízení jednotlivým systémům elektronického mýtného. Platí to přirozeně v případě, že se v průběhu jízdy nemění technické parametry vozidla (pokud by například v průběhu jízdy došlo ke změně počtu náprav jízdní soupravy, zásah do elektronického zařízení může být nutný, avšak není vyvolán změnou systému elektronického mýtného).

27. V § 22b odst. 2 se slova „v souladu s rozhodnutím Evropské komise definujícím evropskou službu elektronického mýtného30)” včetně poznámky pod čarou č. 30 zrušují.

28. V § 22b se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „, má-li uzavřenu smlouvu o poskytování evropské služby elektronického mýtného s provozovatelem systému elektronického mýtného”.

Opět, s ohledem na zrušení rozhodnutí č. 2009/750/ES ze dne 6. října 2009 o definici evropské služby elektronického mýtného a jejích technických prvků se ze zákona o pozemních komunikacích navrhuje vypustit odkaz na toto rozhodnutí, a to bez náhrady. V § 22b odst. 2 je relevantní, že oprávnění k poskytování evropské služby elektronického mýtného bylo uděleno příslušným orgánem jiného členského státu Evropské unie, což je třeba uznávat i v České republice, aniž by zákon musel nutně uvést, že bylo oprávnění vydáno „v souladu s rozhodnutím Evropské komise”.

Současně však k podmínce udělení oprávnění k poskytování evropské služby elektronického mýtného jiným státem přistupuje podmínka spočívající v uzavření smlouvy o poskytování evropské služby elektronického mýtného s provozovatelem systému elektronického mýtného (jímž je v České republice Ředitelství silnic a dálnic). Navržená změna souvisí s tím, že nadále není unijními předpisy požadováno, aby evropská služba elektronického mýtného pokrývala všechny členské státy Evropské unie. Nelze tak automaticky presumovat, že všichni poskytovatelé evropského mýtného budou mít uzavřenou smlouvu s českým provozovatelem systému elektronického mýtného. Ti, co se rozhodnou poskytovat v České republice své služby, budou muset předmětnou smlouvu uzavřít, což vyplývá z čl. 5 odst. 1 a 2 směrnice o interoperabilitě mýtných systémů.

29. V § 22c odst. 1 se na konci písmene a) doplňují slova „a umožnit použití elektronických zařízení splňujících požadavky podle § 22g odst. 1 poskytnutých poskytovatelem evropského mýtného, nejde-li o elektronické zařízení, které je evidováno jako zablokované nebo nefunkční,”.

V souladu s čl. 6 odst. 6 směrnice o interoperabilitě mýtných systémů se navrhuje výslovně doplnit do zákona o pozemních komunikacích povinnost provozovatele systému elektronického mýtného umožnit použití elektronických zařízení poskytnutých poskytovatelem evropského mýtného. Podmínkou toho je, že zařízení splňuje technické požadavky stanovené unijním právem, bylo podrobeno posouzení shody a posouzení vhodnosti pro použití a je opatřeno příslušnými prohlášeními (to vše dle rámcových pravidel obsažených v § 22g zákona o pozemních komunikacích). Výjimkou z uvedeného pravidla (umožnit použití elektronických zařízení poskytnutých poskytovatelem evropského mýtného) je situace, kdy je elektronické zařízení evidováno jako nefunkční nebo zablokované (z důvodu, že provozovatel vozidla neplní své smluvní povinnosti vůči poskytovateli evropského mýtného).

30. V § 22c odst. 1 písm. e) se za text „§ 22b odst. 3,” vkládají slova „s výjimkou vozidel, jejichž elektronické zařízení je evidováno jako zablokované,” a slova „vyúčtování, které provozovatel systému elektronického mýtného předkládá poskytovateli evropského mýtného” se nahrazují slovy „výkazu o mýtném, které poskytovatel evropského mýtného předkládá provozovateli systému elektronického mýtného”.

Již platná právní úprava předpokládá, že je povinností provozovatele systému elektronického mýtního zajistit výběr souhrnného mýtného, jež vzniklo užitím zpoplatněných pozemních komunikací vozidly v systému elektronického mýtného, ohledně kterých uzavřeli provozovatelé těchto vozidel smlouvu s poskytovatelem evropského mýtného. Právní úprava se v tomto kontextu doplňuje o explicitní vymezení případu, kdy poskytovatel evropského mýtného hradit mýtné za provozovatele vozidla nemusí. Jde o případ, kdy je elektronické zařízení vozidla, jež užilo českou zpoplatněnou pozemní komunikaci, evidováno poskytovatelem evropského mýtného jako zablokované. Typicky v situaci, kdy provozovatel vozidla v systému elektronického mýtného neplní své smluvní závazky vůči poskytovateli evropského mýtného a tento poskytovatel jej uvede v příslušné evidenci (lze přitom odkázat i na § 22e odst. 2 písm. c) zákona o pozemních komunikacích ve znění návrhu jeho novely), provozovatel systému elektronického mýtného nemůže požadovat úhradu mýtného po poskytovateli evropského mýtného (v rámci úhrady souhrnného mýtného), ale bude řešit případné dlužné mýtné přímo s provozovatelem vozidla. Návrh této úpravy navazuje na čl. 8 odst. 2 a 3 směrnice o interoperabilitě mýtných systémů.

Dále se v souvislosti se změnou technologie mýtného systému v České republice (na technologii satelitní) navrhuje, aby byl základem výběru souhrnného mýtného hrazeného poskytovatelem evropského mýtného výkaz o mýtném, jenž poskytovatel evropského mýtného předkládá provozovateli systému elektronického mýtného.

31. V § 22c odst. 1 písm. f) a h), § 22c odst. 3 a v § 22e písm. c) se slova „a nepřetržitý” zrušují.

32. V § 22c odst. 1 písm. f) se slova „rozhodnutí Evropské komise definujícího evropskou službu elektronického mýtného30)” nahrazují slovy „přímo použitelného předpisu Evropské unie40)”.

Poznámka pod čarou č. 40 zní:

„40) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/204 ze dne 28. listopadu 2019 o podrobných povinnostech poskytovatelů evropské služby elektronického mýtného, minimálním obsahu přehledu o oblasti evropské služby elektronického mýtného, elektronických rozhraních, požadavcích na prvky interoperability a o zrušení rozhodnutí 2009/750/ES.”.

33. V § 22c odst. 1 písm. f) se slova „které musí být v souladu s rozhodnutím Evropské komise definujícím evropskou službu elektronického mýtného30),” zrušují.

S ohledem na zrušení rozhodnutí č. 2009/750/ES ze dne 6. října 2009 o definici evropské služby elektronického mýtného a jejích technických prvků se ze zákona o pozemních komunikacích navrhuje vypustit odkaz na toto rozhodnutí. Prohlášení o systému elektronického mýtného ve smyslu zákona o pozemních komunikacích odpovídá přehled o oblasti evropské služby elektronického mýtného ve smyslu unijní právní úpravy. Jelikož jsou náležitosti tohoto dokumentu nově vymezeny v přímo použitelném předpisu Evropské unie, přičemž v tomto dokumentu jsou rovněž stanoveny podmínky přístupu poskytovatelů evropského mýtného do systému elektronického mýtného, odpovídajícím způsobem se upravuje odkaz na předpis Evropské unie. Tento odkaz je obecný. Jde o nařízení Komise (EU) 2020/204. V případě tohoto nařízení není možné v normativním textu návrhu zákona uvést zkrácený či zobecněný název tohoto přímo použitelného předpisu Evropské unie.

34. V § 22c odst. 1 se na konci písmene g) doplňují slova „a platit mu za poskytování evropské služby elektronického mýtného odměnu,”.

V souladu s čl. 7 odst. 1 směrnice o interoperabilitě mýtných systémů se do zákona o pozemních komunikacích navrhuje výslovně doplnit, že za poskytování evropské služby elektronického mýtného náleží poskytovatelům odměna od provozovatele systému elektronického mýtného. V dané souvislosti lze pak odkázat na bod 1.2. přílohy nařízení Komise (EU) 2020/204. Dle tohoto ustanovení jsou mandatorní součástí přehledu o oblasti evropské služby elektronického mýtného (dle zákona o pozemních komunikacích prohlášení o systému elektronického mýtného) obchodní podmínky zahrnující alespoň popis prvků použitých k vymezení pevně stanovené nebo proměnné odměny hrazené subjektem pro výběr mýtného (tedy provozovatelem systému elektronického mýtného dle zákona o pozemních komunikacích) poskytovateli evropské služby elektronického mýtného (tedy poskytovateli evropského mýtného dle zákona o pozemních komunikacích).

35. V § 22c se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „a” a doplňuje se písmeno i), které zní:

„i) vést oddělené účetnictví o nákladech a výnosech vztahujících se k provozování systému elektronického mýtného a finanční prostředky z veřejných rozpočtů poskytnuté k provozování tohoto systému vést samostatně a nepřevádět na financování jiných činností.”.

Podle čl. 9 směrnice o interoperabilitě mýtných systému by měl subjekt pro výběr mýtného vést účetní záznamy, které umožňují jasně odlišovat náklady a příjmy související s poskytováním služeb mýtného od nákladů a příjmů souvisejících s jinými činnostmi, přičemž křížové dotace mezi dotčenými činnostmi by neměly být povoleny. Návrh zákona tedy zakotvuje pro provozovatele systému elektronického mýtného povinnost vedení odděleného účetnictví a zákaz financování jiných činností z veřejných prostředků, jež byly poskytnuty k provozování systému elektronického mýtného.

36. V § 22d odst. 2 se slova „statutární orgán nebo” zrušují.

37. V § 22d odst. 5 větě první se slova „statutární orgán nebo” zrušují.

Jedná se o dílčí terminologickou úpravu směřující k tomu, aby byla použita formulace, která je nyní v právních předpisech standardně užívána.

38. V § 22d se na konci odstavce 7 doplňuje věta „Ministerstvo dopravy každý rok ověří plnění podmínek podle odstavce 1 písm. b), f), g) a h).”.

Směrnice o interoperabilitě mýtných systému v čl. 21 odst. 1 vyžaduje, aby členské státy nejméně jednou ročně ověřili, zda poskytovatelé evropské služby elektronického mýtného nadále splňují vybrané podmínky, jež byly posuzovány v rámci řízení o registraci těchto osob. Navrhuje se proto uložit povinnost Ministerstvu dopravy každoročně ověřovat, zda poskytovatel evropského mýtného, jemuž udělilo oprávnění, splňuje podmínku zavedeného systému řízení jakosti, finanční způsobilosti, řízení rizik a dobré pověsti. Neplnění některé z těchto podmínek by mohlo vést k odnětí oprávnění k poskytování evropské služby elektronického mýtného dle § 22f zákona o pozemních komunikacích.

39. V § 22e se vkládá nové písmeno a), které zní:

„a) do 1 měsíce od udělení oprávnění k poskytování evropské služby elektronického mýtného uveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup údaje o plánovaném rozsahu pokrytí systému elektronického mýtného v členských státech Evropské unie a každoročně je aktualizovat,”.

Dosavadní písmena a) až m) se označují jako písmena b) až n).

40. V § 22e písm. b) se slova „2 let” nahrazují slovy „3 let”, slovo „v” se nahrazuje slovy „alespoň ve 4” a slovo „mýtného11k)” se nahrazuje slovy „mýtného; v každém z těchto členských států Evropské unie musí smlouvy o poskytování evropské služby elektronického mýtného uzavřít s provozovateli všech systémů elektronického mýtného do 2 let od uzavření první z nich”.

41. V § 22e písm. c) se slova „písmene a) a v případě, že dojde k výpadku pokrytí některého systému elektronického mýtného, obnovit poskytování služby elektronického mýtného v tomto systému elektronického mýtného nejpozději do 6 měsíců” nahrazují slovy „písmene b)”.

42. V § 22e se písmeno e) zrušuje.

Dosavadní písmena f) až n) se označují jako písmena e) až m).

43. V § 22e písm. e) se za slovo „zařízení” vkládají slova „, které umožní poskytnutí evropské služby elektronického mýtného ve všech systémech elektronického mýtného, s jejichž provozovateli uzavřel smlouvu o poskytování evropské služby elektronického mýtného,”.

44. V § 22e se na konci písmene e) doplňuje slovo „a”.

45. V § 22e se písmena f) až k) zrušují.

Dosavadní písmena l) a m) se označují jako písmena f) a g).

46. V § 22e se na konci písmene f) čárka nahrazuje tečkou a písmeno g) se zrušuje.

Ustanovení § 22e zákona o pozemních komunikacích upravuje povinnosti poskytovatelů evropského mýtného, jimž udělilo oprávnění k poskytování evropské služby elektronického mýtného Ministerstvo dopravy.

Novou povinností poskytovatele evropského mýtného bude ve lhůtě 1 měsíce od udělení oprávnění uveřejnit na internetu údaje o plánovaném pokrytí systémů elektronického mýtného v členských státech Evropské unie. Posléze bude povinen tyto údaje každoročně aktualizovat. Předmětné ustanovení provádí čl. 5 odst. 3 směrnice o interoperabilitě mýtných systémů.

Jak bylo uvedeno výše, za 1 z významnějších změn unijní právní úpravy poskytování evropské služby elektronického mýtného, jež je obsažena ve směrnici o interoperabilitě mýtných systémů, lze označit rezignaci na požadavek, aby byla tato služba poskytována ve všech elektronických systémech pro výběr mýtného všech členských států Evropské unie, kde je mýtné vybíráno (elektronicky). Podle čl. 5 odst. 1 směrnice musí být evropskou službou elektronického mýtného pokryty alespoň 4 členské státy Evropské unie. Evropská komise to zdůvodňuje tím, že je tato služba založena na tržních principech a pokrytí všech členských států považuje již spíše za svůj střednědobý až dlouhodobý cíl. V souladu s tímto požadavkem se tedy ukládá poskytovateli evropského mýtného povinnost uzavřít smlouvy o poskytování evropské služby elektronického mýtného s provozovateli systémů elektronického mýtného toliko ve 4 členských státech Evropské unie, které jsou zapojeny do poskytování předmětné služby. Prodlužuje se i lhůta pro uzavření smluv - namísto stávajících 2 let stačí předmětné smlouvy uzavřít do 3 let od udělení oprávnění k poskytování evropské služby elektronického mýtného. Bude však platit, že v členských státech Evropské unie, v nichž hodlá poskytovatel evropského mýtného poskytovat své služby, musí uzavřít příslušné smlouvy s provozovateli všech systémů elektronického mýtného, a to ve lhůtě do 2 let od uzavření první smlouvy v takovémto státě, ledaže by některý z provozovatelů neposkytl potřebnou součinnost (k tomu lze odkázat na § 22f odst. 1 písm. c) zákona o pozemních komunikacích ve znění návrhu jeho novely).

Ze zákona o pozemních komunikacích se dále navrhuje vypustit povinnost poskytovatele evropského mýtného obnovit poskytování služby elektronického mýtného do 6 měsíců od výpadku pokrytí systému elektronického mýtného, jelikož takovéto ustanovení již nemá v nové unijní právní úpravě oporu. Čl. 5 odst. 2 směrnice o interoperabilitě mýtných systémů naopak požaduje nepřetržité pokrytí všech systémů elektronického mýtného od okamžiku uzavření smluv o tomto pokrytí. Uvedené ustanovení toliko pamatuje na povinnost subjektu pro výběr mýtného co nejrychleji obnovit pokrytí, došlo-li k výpadku, což ve vztahu k provozovateli systému elektronického mýtného již není třeba výslovně upravovat, jelikož je v České republice jeho zákonnou povinností zajistit kontinuální fungování systému elektronického mýtného.

Z § 22e se dále navrhuje vypustit některé povinnosti poskytovatele evropského mýtného, jemuž udělilo oprávnění k poskytování evropské služby elektronického mýtného Ministerstvo dopravy, a to z toho důvodu, že

  • pro ně již není opora ve směrnici o interoperabilitě mýtných systémů,

  • jde o povinnosti zavazující poskytovatele evropského mýtného, kteří mají v České republice uzavřenou smlouvu o poskytování evropské služby elektronického mýtného, aniž by muselo být oprávnění k této činnosti uděleno Ministerstvem dopravy, nebo

  • byly tyto povinnosti přeneseny do přímo použitelných předpisů Evropské unie (zejména do nařízení Komise (EU) 2020/204).

47. V § 22e se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:

„(2) Poskytovatel evropského mýtného, který má uzavřenu smlouvu o poskytování evropské služby elektronického mýtného s provozovatelem systému elektronického mýtného, je povinen

a) při uzavírání smlouvy o poskytování evropské služby elektronického mýtného informovat provozovatele vozidla o způsobech úhrady mýtného a o zpracování osobních údajů,

b) zajistit poskytnutí elektronického zařízení každému provozovateli vozidla, jemuž na základě smlouvy poskytuje evropskou službu elektronického mýtného,

c) vést evidenci zablokovaných a nefunkčních elektronických zařízení, která vydal, a poskytnout provozovateli systému elektronického mýtného údaje o vozidle, pro které bylo zablokované elektronické zařízení vydáno, a o jeho provozovateli, a

d) neprodleně informovat provozovatele vozidla, jemuž na základě smlouvy poskytuje evropskou službu elektronického mýtného, o neuhrazení mýtného podle podmínek uvedených ve smlouvě o poskytování evropské služby elektronického mýtného a stanovit mu přiměřenou lhůtu k úhradě mýtného.”.

Jak již bylo uvedeno výše, směrnice o interoperabilitě mýtných systémů zavádí preciznější rozlišení povinností poskytovatelů evropské služby elektronického mýtného, jejichž plnění mají zajistit členské státy registrující tyto poskytovatele, od povinností, jejichž plnění mají zajistit členské státy, na jejichž území k poskytování služby dochází. Nově navržený odstavec provádí do zákona o pozemních komunikacích druhou skupinu povinností. Opírají se o čl. 5 odst. 4, čl. 5 odst. 5, čl. 8 odst. 3 a čl. 10 odst. 1 směrnice o interoperabilitě mýtných systémů, jakož i o čl. 2 odst. 7 nařízení Komise (EU) 2020/204.

Bude-li tedy poskytovatel evropského mýtného poskytovat evropskou službu elektronického mýtného v České republice (a bude mít pro tento účel uzavřenou smlouvu s Ředitelstvím silnic a dálnic), bude povinen kromě jiného

  • předem informovat provozovatele vozidel o způsobech úhrady mýtného a zpracovávání jejich osobních údajů,

  • zajistit provozovatelům vozidel poskytnutí elektronických palubních zařízení,

  • vést evidenci zablokovaných a nefunkčních elektronických palubních zařízení a zasílat provozovateli systému elektronického mýtného údaje související se zablokovaným zařízením,

  • neprodleně informovat provozovatele vozidel o neuhrazení mýtného podle podmínek uvedených ve smlouvě o poskytování evropské služby elektronického mýtného a stanovit jim přiměřenou lhůtu k úhradě mýtného.

48. V § 22f písm. a) se slovo „nebo” zrušuje.

49. V § 22f se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní:

„b) nesplní opakovaně nebo hrubým způsobem některou z povinností uvedených v přímo použitelném předpisu Evropské unie40), nebo”.

Dosavadní písmeno b) se označuje jako písmeno c).

50. V § 22f se na konci textu písmene c) doplňují slova „; k nesplnění povinnosti uzavřít smlouvy o poskytování evropské služby elektronického mýtného s provozovateli všech systémů elektronického mýtného do 2 let od uzavření první takové smlouvy v členském státě Evropské unie se nepřihlíží, bylo-li způsobeno neposkytnutím součinnosti provozovatelem sytému elektronického mýtného”.

S ohledem na skutečnost, že povinnosti poskytovatelů evropského mýtného budou obsaženy nejen na úrovni zákona o pozemních komunikacích, ale i v přímo použitelném předpisu vydaném Evropskou komisí (tj. nařízení Komise (EU) 2020/204), je nutno rozšířit možné důvody pro odejmutí oprávnění k poskytování evropské služby elektronického mýtného. Odkaz na přímo použitelný předpis je obecný, jelikož v tomto případě není možné v normativním textu návrhu zákona uvést zkrácený či zobecněný název tohoto předpisu.

Dále se v návaznosti na čl. 5 odst. 1 směrnice o interoperabilitě mýtných systémů navrhuje uvést, že důvodem odejmutí oprávnění k poskytování evropské služby elektronického mýtného není situace, kdy k uzavření smlouvy o poskytování evropské služby elektronického mýtného s některým z provozovatelů systému elektronického mýtného v určitém členském státě Evropské unie nedošlo proto, že provozovatel systému elektronického mýtného neposkytl potřebnou součinnost.

51. V § 22g odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „v souladu s rozhodnutím Evropské komise definujícím evropskou službu elektronického mýtného30)” zrušují.

52. V 22g odst. 1 písm. a) se slova „stanovené požadavky” nahrazují slovy „technické požadavky stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie41)”.

Poznámka pod čarou č. 41 zní:

„41) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/203 ze dne 28. listopadu 2019 o klasifikaci vozidel, povinnostech uživatelů evropské služby elektronického mýtného, požadavcích na prvky interoperability a minimálních kritériích způsobilosti oznámených subjektů.”.

53. V § 22g odst. 1 písm. b) se za slovo „použití” vkládají slova „podle přímo použitelného předpisu Evropské unie40)”.

54. V § 22g odst. 1 se na konci textu písmene c) doplňují slova „podle přímo použitelného předpisu Evropské unie40)”.

S ohledem na zrušení rozhodnutí č. 2009/750/ES ze dne 6. října 2009 o definici evropské služby elektronického mýtného a jejích technických prvků se ze zákona o pozemních komunikacích navrhuje vypustit odkaz na toto rozhodnutí, přičemž s ohledem na vydání přímo použitelných předpisů Evropskou komisí v návaznosti na směrnici o interoperabilitě mýtných systémů dochází ke změně odkazu. Zatímco jsou technické požadavky kladené na prvky systému elektronického mýtného stanoveny nařízením Komise (EU) 2020/203, posouzení shody prvků s technickými požadavky, posouzení jejich vhodnosti pro použití a vydání prohlášení o těchto posouzeních se bude řídit nařízením Komise (EU) 2020/204.

55. V § 22g se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 až 7, které včetně poznámky pod čarou č. 42 znějí:

„(3) Provádí-li posouzení shody nebo posouzení vhodnosti pro použití oznámený subjekt podle přímo použitelného předpisu Evropské unie40), může tyto činnosti vykonávat pouze

a) právnická osoba, které k tomu bylo uděleno oprávnění Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, nebo

b) oznámený subjekt, u něhož oznámení provedl příslušný orgán jiného členského státu Evropské unie.

(4) Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví udělí oprávnění k výkonu činnosti oznámeného subjektu do 3 měsíců od podání žádosti, splňuje-li žadatel požadavky kladené na oznámený subjekt přímo použitelným předpisem Evropské unie41). Splňuje-li žadatel kritéria stanovená příslušnými harmonizovanými normami42) nebo jejich částmi, předpokládá se, že splňuje požadavky kladené na oznámený subjekt v rozsahu, v němž se harmonizované normy na tyto požadavky vztahují.

(5) Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví oznámí Evropské komisi a ostatním členským státům Evropské unie osobu, které udělil oprávnění k výkonu činnosti oznámeného subjektu.

(6) Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví kontroluje, zda oznámené subjekty splňují požadavky kladené na ně přímo použitelným předpisem Evropské unie41) a provádí posouzení shody a posouzení vhodnosti pro použití podle přímo použitelného předpisu Evropské unie40). Úřad oprávnění k výkonu činnosti oznámeného subjektu odejme, pokud oznámený subjekt

a) o to požádá,

b) přestal splňovat požadavky kladené na něj přímo použitelným předpisem Evropské unie41), nebo

c) neprovádí posouzení shody nebo posouzení vhodnosti pro použití podle přímo použitelného předpisu Evropské unie40).

(7) Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví oznámí Evropské komisi a ostatním členským státům Evropské unie odejmutí oprávnění k výkonu činnosti oznámeného subjektu.

______________

42) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 ze dne 25. října 2012 o evropské normalizaci, změně směrnic Rady 89/686/EHS a 93/15/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady 94/9/ES, 94/25/ES, 95/16/ES, 97/23/ES, 98/34/ES, 2004/22/ES, 2007/23/ES, 2009/23/ES a 2009/105/ES, a kterým se ruší rozhodnutí Rady 87/95/EHS a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1673/2006/ES, v platném znění.”.

Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 8.

Zákon o pozemních komunikacích v platném znění sice stanoví, že mají být prvky systému elektronického mýtného podrobeny posouzení shody i posouzení vhodnosti pro použití, nestanoví však, kdo tato posouzení provádí. Podrobný postup obou posouzení stanoví nařízení Komise (EU) 2020/204 v příloze III. Posouzení shody je provedeno buď v režimu interního řízení výroby (modul A), nebo v režimu přezkoušení typu (modul B), po němž následuje posouzení shody s typem založené na interním řízení výroby (modul C). Z výše uvedených modulů je oznámený subjekt zapojen do modulu B. Posouzení vhodnosti pro použití je prováděno buď přímo ve spolupráci se subjektem pro výběr mýtného (tj. provozovatelem systému elektronického mýtného ve smyslu zákona o pozemních komunikacích), nebo je prováděno oznámeným subjektem.

V případech, kdy výše uvedená posouzení provádí oznámený subjekt, návrh zákona jednoznačně stanoví, kdo jím je. Jde o právnickou osobu oznámenou Evropské komisi, které bylo uděleno příslušné oprávnění Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, nebo orgánem jiného členského státu Evropské unie. Tuto kompetenci se navrhuje přiznat v České republice Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví s ohledem na skutečnost, že obecně zastává v České republice roli oznamujícího orgánu ve vztahu k subjektům posuzování shody.

Na rozdíl od jiných předpisů Evropské unie, jež upravují detailní pravidla posuzování, oznamování a kontroly subjektů posuzování shody, stanoví směrnice o interoperabilitě mýtných systémů toliko několik základních, velmi obecných pravidel, a to v čl. 19. Návrh zákona nesměřuje v tomto ohledu k doplnění hmotněprávní či procesní úpravy nad rámec unijního práva a navrženou právní úpravu nelze svým rozsahem, obsahem, ale ani významem srovnávat s úpravou obsaženou v hlavě IV části první zákona č. 90/2016 Sb., o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh, ve znění pozdějších předpisů. Návrh zákona přitom počítá se subsidiární aplikací jak správního řádu, tak kontrolního řádu.

Návrh zákona nestanoví ani požadavky kladené na oznámený subjekt, jelikož vyplývají z nařízení Komise (EU) 2020/203. Na tento přímo použitelný předpis Evropské unie je činěn toliko obecný odkaz (v normativním textu návrhu zákona nelze uvést zkrácený či zobecněný název tohoto předpisu). Při posuzování žadatele se přitom standardně zohlední i plnění harmonizovaných norem, přičemž předpokladem přiznání oprávnění je jeho předchozí akreditace (to vyplývá z přílohy III nařízení Komise (EU) 2020/203). Vyhoví-li Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví žádosti o udělení oprávnění, oznámí tuto skutečnost Evropské komisi a jiným členským státům Evropské unie. Na rozdíl od obecné unijní i vnitrostátní právní úpravy není vznik oprávnění provádět činnosti oznámeného subjektu navázán na absenci námitek uplatněných ze strany Evropské komise či jiného členského státu, oznámení má tak výlučně informační význam.

Návrh zákona rovněž standardně předpokládá, že Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví vykonává kontrolu nad oznámeným subjektem a jeho činnostmi, přičemž v případě pozbytí předpokladů pro notifikaci, nebo neplnění stanovených povinností, popřípadě v návaznosti na žádost bude tento úřad rovněž kompetentní k odejmutí uděleného oprávnění. I o této skutečnosti pak bude povinen informovat Evropskou komisi a ostatní členské státy.

56. V § 22g se doplňuje odstavec 9, který zní:

„(9) Provozovatel systému elektronického mýtného je povinen v případě změny systému elektronického mýtného, která vyžaduje úpravu prvku systému elektronického mýtného, zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup aktualizované prohlášení o systému elektronického mýtného, v němž budou stanoveny nové požadavky na prvky systému elektronického mýtného a postup opětovného posouzení jejich shody a vhodnosti pro použití. Prohlášení provozovatel systému elektronického mýtného zveřejní v takovém předstihu, aby opětovné posouzení shody a vhodnosti pro použití bylo možné dokončit alespoň 1 měsíc před zavedením změny systému elektronického mýtného.”.

Na základě čl. 6 odst. 2 a čl. 15 odst. 1 směrnice o interoperabilitě mýtných systémů dochází k doplnění povinnosti provozovatele systému elektronického mýtného zveřejnit na internetu aktualizované prohlášení o systému elektronického mýtného, dojde-li k změně systému elektronického mýtného vyžadující úpravu prvku systému elektronického mýtného. To by mělo umožnit poskytovatelům evropského mýtného absolvovat relevantní nová posouzení prvků systému elektronického mýtného tak, aby mohli své služby poskytovat bez přerušení způsobeného změnou národního systému.

57. V § 22h odst. 2 se slova „30 dní” nahrazují slovy „1 měsíce”.

S ohledem na požadavek upravený v čl. 12 odst. 1 směrnice o interoperabilitě mýtných systémů dochází k drobnému upřesnění stávající lhůty pro sdělení Úřadu pro přístup k dopravní infrastruktuře, zda disponuje všemi potřebnými informacemi a podklady pro posouzení sporu.

58. V § 22h odst. 3 se slova „rozhodnutím Evropské komise definujícím evropskou službu elektronického mýtného30)” nahrazují slovy „požadavky stanovenými právními předpisy”.

S ohledem na zrušení rozhodnutí č. 2009/750/ES ze dne 6. října 2009 o definici evropské služby elektronického mýtného a jejích technických prvků se ze zákona o pozemních komunikacích navrhuje vypustit odkaz na toto rozhodnutí a nahradit jej obecnějším vymezením. Soulad smluvních podmínek může být posuzován jak z hlediska zákona o pozemních komunikacích, tak občanského zákoníku, nebo také přímo použitelných předpisů vydaných Evropskou komisí v návaznosti na směrnici o interoperabilitě mýtných systémů.

59. V § 22h se doplňují odstavce 4 a 5, které znějí:

„(4) Ministerstvo dopravy zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup

a) identifikační údaje provozovatele systému elektronického mýtného,

b) druh technologie využívané systémem elektronického mýtného,

c) kritéria, podle kterých jsou rozlišovány sazby mýtného,

d) prohlášení o systému elektronického mýtného,

e) identifikační údaje poskytovatele evropského mýtného, s nímž má provozovatel systému elektronického mýtného uzavřenu smlouvu o poskytování evropské služby elektronického mýtného,

f) identifikační údaje poskytovatele evropského mýtného, kterému Ministerstvo dopravy udělilo oprávnění k poskytování evropské služby elektronického mýtného, a

g) výsledky přezkumu plánu pro řízení rizik podle § 22e odst. 1 písm. f).

(5) Každou změnu údajů podle odstavce 4 Ministerstvo dopravy neprodleně zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.”.

V zájmu zajištění snadného přístupu k informacím ze strany účastníků trhu evropské služby elektronického mýtného stanoví směrnice o interoperabilitě mýtných systémů povinnost členských států shromažďovat a zveřejňovat veškeré významné údaje týkající se této služby ve veřejně přístupných národních rejstřících, přičemž tyto informace mají být aktuální a přesné. V souladu s čl. 21 směrnice se tak navrhuje uložit Ministerstvu dopravy povinnost zveřejňovat na internetu vybrané údaje týkající se provozování systému elektronického mýtného a poskytování evropské služby elektronického mýtného.

60. V § 22i odst. 2 se slova „poskytovateli evropského mýtného na základě smlouvy o poskytování evropské služby elektronického mýtného” nahrazují slovy „poskytovatel evropského mýtného podle § 22c odst. 4 písm. b)”.

Podle platné právní úpravy je povinen provozovatel vozidla v systému elektronického mýtného zajistit úhradu mýtného, nehradí-li mýtné poskytovateli evropského mýtného na základě smlouvy o poskytování evropské služby elektronického mýtného. Navrhuje se provést toliko dílčí reformulaci ustanovení tak, aby byl případ zproštění se povinnosti hradit mýtné provozovateli systému elektronického mýtného formulován obdobně jako je tomu v § 22j odst. 1 písm. d) zákona o pozemních komunikacích a šlo tedy o situace, kdy mýtné hradí provozovateli systému elektronického mýtného poskytovatel evropského mýtného. To, kdy hradí mýtné poskytovatel evropského mýtného, pak vyplývá z § 22c odst. 4 písm. b) (ve spojení s § 22c odst. 1 písm. e)) zákona o pozemních komunikacích. Z toho lze též dovodit, že i přes formální existenci smlouvy s poskytovatelem evropského mýtného může provozovatel systému elektronického mýtného požadovat úhradu mýtného přímo po provozovateli vozidla, pakliže je elektronické palubní zařízení tohoto vozidla evidováno jako zablokované.

61. V § 22i odst. 4 se slova „podmínky pro zajištění interoperability systémů elektronického mýtného v souladu s příslušným předpisem Evropské unie11k),” zrušují.

Ze zákona o pozemních komunikacích se navrhuje vypustit zmocnění pro Ministerstvo dopravy k úpravě podmínek pro zajištění interoperability systémů elektronického mýtného v souladu s příslušným předpisem Evropské unie. Jednak již odkaz na původní směrnici o interoperabilitě mýtných systémů není správný (s ohledem na její zrušení), a dále pak je předmětná materie obsažena v přímo použitelných předpisech Evropské unie (nařízeních Komise (EU) 2020/203 a 2020/204).

62. V § 29a odst. 1 se na konci písmene b) čárka nahrazuje slovem „a”.

63. V § 29a odst. 1 se na konci písmene c) čárka nahrazuje tečkou a písmena d) a e) se zrušují.

§ 29a zákona o pozemních komunikacích upravuje Centrální evidenci pozemních komunikací, v níž se mají evidovat i informace o úsecích pozemních komunikací zařazených do transevropské silniční sítě, jež jsou v provozu déle než 3 roky, s vysokým počtem dopravních nehod, při nichž došlo k usmrcení osoby, v poměru k intenzitě provozu na pozemní komunikaci, a informace o úsecích pozemních komunikací zařazených do transevropské silniční sítě, u nichž by odstranění nebo snížení rizik plynoucích z vlastností pozemní komunikace pro účastníky provozu na pozemních komunikacích vedlo k výraznému snížení nákladů vynakládaných v důsledku dopravních nehod, při současném zohlednění nákladů na odstranění nebo snížení těchto rizik. Evidence těchto informací byla do zákona o pozemních komunikacích začleněna z důvodu transpozice čl. 2 odst. 5 a 6 a čl. 5 odst. 1 směrnice o bezpečnosti infrastruktury. Vzhledem k tomu, že výše uvedená unijní úprava byla nahrazena novou úpravou obsaženou v novele směrnice o bezpečnosti infrastruktury, navrhuje se vypuštění § 29a odst. 1 písm. d) a e) zákona o pozemních komunikacích.

64. Za § 43c se vkládá nový § 43d, který včetně nadpisu zní:

㤠43d

Informační formulář

(1) Pokud je podezřelým z přestupku podle § 42a odst. 2, § 42a odst. 3 písm. f) nebo § 42b odst. 2 písm. c) řidič nebo provozovatel vozidla, které je registrováno v jiném členském státě Evropské unie, zašle celní úřad této osobě spolu s oznámením o zahájení řízení informační formulář v úředním jazyce tohoto členského státu Evropské unie; je-li známo, v jakém jazyce bylo osvědčení o registraci vozidla vydáno, zašle celní úřad informační formulář v tomto jazyce.

(2) Informační formulář musí obsahovat popis skutku s označením místa a času jeho spáchání, označení přestupku, jehož znaky skutek vykazuje, vymezení správních trestů, které lze za přestupek uložit, a odkaz na tento zákon. V případě, že jde o skutek zjištěný prostřednictvím automatizovaného technického prostředku, musí informační formulář obsahovat identifikační údaje o tomto prostředku.

(3) Celní úřad poskytne Ministerstvu dopravy vždy do 28. února údaje o počtu zahájených řízení, ve kterých v předchozím kalendářním roce postupoval podle odstavce 1.

(4) Vzor informačního formuláře stanoví prováděcí právní předpis.”.

§ 43d odst. 1, 2 a 4 návrhu zákona upravující informační formulář transponuje do českého právního řádu čl. 24 směrnice o interoperabilitě mýtných systémů. Navrhované nové ustanovení souvisí s usnadněním přeshraničního vymáhání přestupků řidiče nebo provozovatele vozidla spočívajících v užití zpoplatnění pozemní komunikace bez úhrady časového poplatku nebo v nezajištění úhrady mýtného. Konkrétně půjde o skutkové podstaty podle § 42a odst. 2, § 42a odst. 3 písm. f) a § 42b odst. 2 písm. c) zákona o pozemních komunikacích. V této souvislosti se v případech, kdy podezřelým z přestupku je řidič nebo provozovatel vozidla, které je registrováno v jiném členském státě Evropské unie, navrhuje přiložit k oznámení o zahájení řízení rovněž informační formulář. Za předpokladu, že je známa informace o jazyce vydání osvědčení o registraci vozidla, zašle se formulář v tomto jazyce. Tato situace nastane například, pokud je vozidlo zastaveno a osvědčení o registraci je předloženo. V ostatních případech je informační formulář zasílán v úředním jazyce členského státu registrace vozidla. Zaslání informačního formuláře v cizím jazyce má umožnit osobě podezřelé z přestupku seznámit se se základními informacemi o spáchaném přestupku v jazyce, který by pro ni měl být srozumitelný.

Informační formulář bude v souladu s požadavky směrnice obsahovat nejnutnější identifikační údaje o přestupku, které budou podezřelému sloužit ke snazší orientaci ve věci. Jedná se o základní údaje o místě a času, kdy měl být přestupek spáchán, identifikace konkrétního ustanovení vymezujícího skutkovou podstatu přestupku a vymezení výše a druhu hrozícího postihu. Pokud byl přestupek zjištěn prostřednictvím automatizovaného technického prostředku (např. zaznamenám kamerou), bude informační formulář obsahovat kromě výše uvedených údajů i údaje o tomto prostředku. Konkrétní standardizovaná podoba informačního formuláře bude vycházet z přílohy II směrnice o interoperabilitě mýtných systémů a bude stanovena v prováděcím právním předpise (viz § 43d odst. 4). Oznámení o zahájení řízení, které bude zasíláno společně s informačním formulářem, nebude zasíláno v cizím jazyce, ale v češtině.

Čl. 26 směrnice o interoperabilitě mýtných systémů požaduje po členských státech Evropské unie, aby zpracovávaly souhrnné zprávy týkající se výměny informací mezi členskými státy a řízení o přestupcích, u nichž byl zaslán informační formulář, a tyto zprávy každé tři roky zasílaly Evropské komise. První zpráva má být zaslána do 19. dubna 2023. V této souvislosti lze uvést, že automatizovanou výměnu údajů o silničních vozidlech, jejich vlastnících a provozovatelích podle čl. 23 směrnice o interoperabilitě mýtných systémů bude zabezpečovat Ministerstvo dopravy prostřednictvím systému EUCARIS. Právní úprava této problematiky je upravena v § 5 odst. 8 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. S ohledem na výše uvedené bude souhrnnou zprávu za Českou republiku zpracovávat Ministerstvo dopravy.

Vzhledem k tomu, že ve zprávě je třeba uvést též informace o řízeních o přestupcích, u nichž byl zaslán informační formulář, ukládá návrh zákona v § 43d odst. 3 povinnost celnímu úřadu, aby vždy do 28. února poskytl Ministerstvu dopravy tyto údaje. Termín pro splnění této povinnosti (konec února) byl zvolen s ohledem na termín zasílání souhrnné zprávy Evropské komisi.

65. V § 46 odst. 2 se text „§ 18g odst. 7” nahrazuje textem „§ 18g odst. 11”, za text „§ 18j odst. 5,” se vkládá text „§ 18m odst. 5, § 18n odst. 6,” a slova „a § 43 odst. 7” se nahrazují slovy „, 43 odst. 7 a § 43d odst. 4”.

V souvislosti se zakotvením nových zmocnění a s přečíslováním jednotlivých ustanovení zákona se doplňují a upravují odkazy ve výčtu zmocňovacích ustanovení.

Čl. II

Přechodná ustanovení

1. Povinnost zajistit provedení prvotního hodnocení záměru se nevztahuje na stavby pozemních komunikací, u kterých byla zpracována dokumentace záměru přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

2. Povinnost zajistit provedení auditu bezpečnosti pozemních komunikací se nevztahuje na stavby pozemních komunikací, u kterých byla zpracována dokumentace záměru přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; to neplatí, jde-li o pozemní komunikaci zařazenou do transevropské silniční sítě.

Za účelem předejití retroaktivitě návrhu zákona se výslovně stanoví, že provedení prvotního hodnocení záměru a auditu bezpečnosti pozemních komunikací se nevztahuje na stavby pozemních komunikací, u kterých byla dokumentace záměru zpracována přede dnem účinnosti zákona. Audit bezpečnosti pozemních komunikací však bude prováděn u pozemních komunikací zařazených do transevropské silniční sítě, u nichž tato povinnost platí již nyní podle stávajícího znění zákona o pozemních komunikacích.

3. První posouzení pozemních komunikací podléhajících posuzování bezpečnosti podle § 18m provede vlastník pozemní komunikace v roce 2024.

S ohledem na čl. 5 odst. 3 směrnice o bezpečnosti infrastruktury, ve znění její novely, se stanoví, že první posouzení pozemních komunikací podléhajících posouzení bezpečnosti podle § 18m bude provedeno v roce 2024. Tím bude zároveň zajištěno, že celá síť pozemních komunikací podléhajících posuzování bezpečnosti v České republice bude posouzena současně (v průběhu téhož roku).

Čl. III

Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 19. října 2021.

Účinnost zákona se navrhuje ke dni 19. října 2021, a to s ohledem na transpoziční lhůtu vyplývající z čl. 32 odst. 1 směrnice o interoperabilitě mýtných systémů.